Za měsíc září však byla na prvním místě, a předstihla tak i obchody ve Vídni. Oproti celému loňskému roku jsou už dnes obchody o třetinu vyšší.
"Jsou to historicky nejvyšší objemy. Očekáváme, že na konci roku dosáhneme bilionu korun," uvedl šéf pražské burzy Petr Koblic.
Zájem o české akcie podle něj táhne především velký zájem zahraničních investorů.
Je to však i díky systému, který výši obchodů v Česku oproti sousedním burzám nahrává. Firmy určené jako takzvaní tvůrci trhu musí udržovat určitý kurz akcií a "točit" peníze, i když nemají skutečnou objednávku.
V zahraničí se do výsledků burzy většinou započítávají jen reálné objednávky.
Do akcií jdou úspory
O obchody s akciemi však roste zájem nejen mezi finančními firmami a makléři, ale čím dál více se do akcií vrhají i jednotliví Češi. Jejich podíl na objemu obchodů na burze letos dosáhl 10 procent, což znamená, že makléřům svěřili k prodeji i koupi akcií téměř osmdesát miliard korun. Ještě před třemi lety se přitom jednotliví investoři podíleli na obchodech jen jedním až dvěma procenty.
"Letošní nárůst českých individuálních investorů je proti loňsku velmi citelný, jednoznačně jsou to desítky procent," říká Tomáš Gatěk z největší makléřské firmy Patria Finance. S kupní silou rostou i objemy peněz, které lidé do akcií ukládají.
"Jen u nás lidé letos investovali do akcií o 100 procent více než loni," říká Jan Schiesser z Atlantik Finanční trhy.
Obchodování na burze využívají spíše lidé, kteří chtějí do akcií vložit od sto tisíc korun výš. Pro drobné investory je určen druhý trh s akciemi, kterým je RM-Systém. Také ten letos hlásí rekordy – za tři čtvrtletí obchodoval za více než 2,5 miliardy korun.
"Největší zájem je letos o akcie ČEZ a Unipetrolu,“ říká Jiří Vodička z RM-Systému. Kolo štěstí podle něj vyhráli ti, kdo si před třemi lety koupili Mittal Steel Ostrava (Nová huť). Zatímco jedna akcie byla v roce 2002 na prodej za 44 korun, její současná cena je 2660 korun.
Hitem burzy je letos spolu s ČEZ a Unipetrolem také farmaceutická firma Zentiva, která se před rokem prodávala za 570 korun a na konci září stála dvojnásobek.
Konec špatného image
Burza a kapitálový trh vůbec podle Koblice ztrácejí image z počátku 90. let, kdy lidé o peníze svěřené obchodníkům spíše přicházeli. Jak zahraniční, tak domácí investoři se k akciím vracejí.
Burza chce podle Koblice přispět k důvěryhodnosti obchodování novou směrnicí, která zavede právě pro individuální investory limit pro nákupy akcií na úvěr od makléře.
"Teď žádný limit na úvěry není a je tu vážné riziko, že když klient nakoupí na dluh akcie, jejichž kurz pak klesne, makléř je okamžitě prodá, a investor tak přijde o všechny peníze," vysvětluje.
Opatření by mělo vést také k omezení velkých skoků kurzu, k nimž v poslední době došlo právě kvůli velkým výprodejům.
Například Unipetrol klesal o více než 10 procent za den. Řada makléřů však tvrdí, že omezení velkým skokům na trhu nezabrání.
"Propady jsou nejen u nás, ale v celém regionu. Především zahraniční investoři se kvůli inflaci, a tím zdražení peněz v USA stahují z trhů ve střední Evropě. Další vliv má i to, že zahraniční i domácí investoři před koncem roku vybírají své zisky," upozorňuje Tomáš Gatěk z Patrie.
Dalšímu rozvoji burzy by podle Koblice pomohly především nové emise akcií českých firem. Ačkoliv loni dala na burzu akcie nově Zentiva a letos vlastník televize Nova CME, celkový počet cenných papírů na burze klesá. Nyní je jich už jen 40, přičemž drtivá většina obchodů se dělá asi jen se sedmi z nich.
"Bylo by dobré, kdyby stát dělal to, co vyspělá Evropa, a to je privatizace podniků přes burzu. Jenomže to je pro české politiky zřejmě příliš transparentní cesta," stěžuje si šéf burzy.
