Podle obhájce Cliva Nichollse však Koženého skutky totiž nejsou podle bahamského práva trestné a částečně ani podle práva amerického.
Státní žalobce Francis Cumberbatch předal soudu obsáhlý materiál a citoval svědecké výpovědi. Opíral se především o svědectví lidí, kteří jsou obžalovaní v USA a vypovídají hlavně kvůli případnému zmírnění trestu.
"Toto je příběh rozsáhlého podplácení," řekl v úvodu před soudem. Kožený podle něj platil ázerbájdžánské představitele, aby získal vliv na tamější ropnou společnost SOCAR. Ta ale nakonec do privatizace nešla. "Předložené důkazy jsou dostatečné, aby soudkyně o vydání rozhodla," uvedl.
Koženého obhájce dosud nepopřel, že by Kožený obdarovával vlivné ázerbájdžánské činitele. Upozornil ale na to, že podplácení cizích veřejných činitelů není podle bahamských zákonů trestné. Pro vydání do ciziny je totiž nutno splnit některé podmínky a jedna z nich je, že skutek musí být trestný i ve vydávajícím státě.
Nicholls také řekl, že Koženého skutky nejsou trestné ani podle amerického zákona, protože se staly před rokem 1998. Teprve od toho roku totiž USA vydaly zákon, že podplácení cizích veřejných činitelů americkými penězi je trestné, i pokud je
spáchají cizinci. Kožený není americkým občanem.
Obhájce připomněl, že jeho stanovisko potvrzuje i rozsudek soudu se švýcarským právníkem, který je stíhán za provádění Koženého příkazů a který rovněž nebyl vydán.
Nicholls řekl, že i obvinění z praní špinavých peněz je na Bahamách nepoužitelné. Kožený použil k darům Ázerbájdžáncům legálně získané investice "od úctyhodných amerických korporací".
V soudní síni byl patrný nepoměr mezi žalobou a obhajobou. Žalobce Cumberbatch byl na své straně místnosti sám a zjevně mu nebylo dobře. Soudkyně musela dokonce kvůli jeho nevolnosti stání na deset minut přerušit.
Na Koženého straně proti němu sedí sedí tříčlenný tým obhájců z Londýna. Vede je expert na tento druh procesu Nicholls. Soudkyně Koženému dovolila sedět se svými advokáty, ale vyzvala ho, aby do jednání nezasahoval.
