Falšovaly se totiž bankovky s vyšší nominální hodnotou. Nejčastěji se padělala bankovka v nominální hodnotě 5000 korun. Z cizích peněz to pak byly padesátieurovka a stodolarovka.
Většina padělků českých korun pocházela podle ČNB z inkoustových tiskáren a kopírek. Naproti tomu padělky evropské a americké měny vyšly z klasických tiskáren, což se podle Tomáše Hládka z ČNB projevilo také ve kvalitě.
Naprostá většina falešných korun totiž v klasifikaci nebezpečnosti skončila jako málo zdařilé výtvory. „Objevila se například černobílá tisícikoruna,“ přiblížil výsledek jednoho z neúspěšných pokusů o falšování Hládek. „Je-li člověk pozorný a nepřebírá peníze v temném průchodu, měl by být schopen je rozeznat,“ dodává Hládek.
Nebezpečnější jsou cizí měny, které většinou ohodnotila ČNB jako průměrně zdařilé padělky. „Ty rozdíly mezi skutečnou a falešnou bankovkou jsou zde velmi drobné.“ říká Hládek.
Zajímavým jevem jsou také takzvané „superdolary“, což jsou padělky dolarů, které jsou tak dokonalé, že ani nemohou být pravé. „Vypadají lépe než skutečné dolary, proto se dají odhalit,“ prozradil Tomáš Hládek.
Policie a centrální banky nehlídají jen nově vytištěné peníze, ale také takvané pozměněné bankovky. To znamená, že podvodník upraví skutečnou bankovku na platidlo vyšší nominální hodnoty. K této techni přímo svádějí americké dolary - všechny bankovky mají stejnou velikost a podobné barvy.
Padělatel pak pouze změní nominální hodnotu bankovky, měl by ale dát pozor i na to, že ke každé hodnotě náleží jiný prezident, vyobrazený na líci a obrázek na rubu. Česká národní banka například zachytila „padesátidolarovku“, kterou ale americký Fed původně vydal pod hodnotou 5 dolarů. Na obrázku by měl být prezident Grant, místo něj z ní ale shlíží Lincoln. - více ve fotogalerii
