Dobrou zprávou pro obchodníky a spíše špatnou pro rodiče je, že české děti představují významnou kupní sílu.
| GRAFIKA: KOLIK DĚTI UTRÁCEJÍ |
Pouhým třem procentům dětí rodiče nepřilepšují vůbec. Naopak celá polovina dostává pravidelné kapesné.
Průměrné české dítě má měsíční příjem 238 korun. Nejméně dostávají děti kolem sedmi, s věkem stoupá i výše jejich apanáže.
"Děti by kapesné samozřejmě dostávat měly, ale samozřejmě adekvátní věku. Díky kapesnému se naučí lépe hospodařit s penězi, nesmějí to však být stovky týdně. Sám jsem příznivcem toho, aby dostávaly peníze i za drobné domácí práce," říká dětský psycholog Miroslav Piňos.
Podle studie své kapesné děti nejčastěji investují do sladkostí. Hned po sladkostech myslí na zadní vrátka a 29 procent jich spoří do kasičky. O procento méně své peníze utrácí za dárky pro blízké. Tyto výsledky průzkumu potvrzuje i desetiletý školák z Prahy.
"Nejvíce utrácím za sladkosti, ale nekupuju si je podle reklamy," říká Kembe Chona. Právě vliv reklamy na děti je v poslední době často diskutován. "Jedním z úkolů dnešní společnosti je naučit děti odolávat reklamě a manipulaci," říká psycholog Slavomil Hubálek.
Naopak Zuzana Jankovská ze společnosti Millward Brown, která má sama malé dítě, říká, že dětem by se nemělo příliš bránit v přístupu k informacím, tedy ani k reklamě.
"Ze studie vyplývá, že přehnaná ochrana může být až kontraproduktivní. Když děti uvidí sto reklam, samy se lépe zorientují," říká.
Už v útlém věku mají Češi rozhodně jasno v tom, jakou moc peníze mají. Celých 85 procent dětí v průzkumu souhlasilo s větou "Chci být bohatý". Bylo to druhé nejvyšší číslo po výpovědi "Chci být šťastný". Pro porovnání: v Německu chce o bohatství v životě usilovat jen sedmapadesát procent dětí. Podle Piňose tato touha do určité míry odráží náladu v českých rodinách.
"Jde o ekonomickou úroveň obyvatelstva. Menší děti reagují na stesky rodičů, a to se odráží i v jejich odpovědích," říká psycholog. Zřejmě společná je dětem všech zemí a generací posedlost televizí. Na otázku, bez jakých výstřelků technologie by se neobešly, nejvíce dětí uvedlo televizor.
"Je to společenský trend. Rodiče děti k obrazovkám často odkládají, místo aby jim vyprávěli pohádky, a nedocení ten vliv," říká Piňos. Sedmačtyřicet procent dětí vlastní mobilní telefon a po televizi by ho postrádaly hned na druhém místě. Nejméně mobilních školáků je na Vysočině, pouhých sedmadvacet procent, nejvíce pak v Plzeňském kraji, celých šestašedesát procent.
