"Roste tlak na to, abychom získávali zakázky nepříliš čistou formou," řekl iDNES.cz manažer významné strojírenské firmy, který si nepřál být jmenován. Společnost by tak měla dosáhnout určitých finančních výsledků, neměla by propouštět a nedávat tak negativní znamení na trh. "A to už je nátlak, kdy majitel klade požadavky stylem: běž, nějak to zařiď, máš tajné fondy," uvedl manažer.
Ještě před začátkem hospodářské krize, tedy ve chvíli, kdy jeho firma zvyšovala zisky, se to podle něj stávalo také. Podíl "špinavého byznysu", kdy manažeři podpláceli nebo zkreslovali výsledky, byl šedesátiprocentní. "Nyní je to podle mého odhadu devadesát procent," soudí.
Kromě zlepšování zisků se ve firmách například běžně děje také to, že manažer upraví hospodářský výsledek tak, aby se nemusely vyplácet roční odměny. Záleží tedy čistě na majiteli, jakým směrem bude třeba výsledky zkreslit, jestli nahoru nebo dolů.
Manažer strojírenské firmyPřed začátkem krize byl podíl nestandardně získaných zakázek šedesátiprocentní. Nyní je to devadesát procent. |
Tlak na manažery ale nemusí vznikat jen ze strany majitelů firem. V současné době banky zpřísňují podmínky pro poskytování úvěrů, což firmy také svádí k upravování výsledků.
"Motivací ke zkreslení výsledků tak může být i snaha zajistit financování či financování udržet a vyhnout se nutnosti předčasného splacení. Neinformování banky přesně či zkreslení informace může vyvolat i trestněprávní důsledky," uvedl Jan Spáčil, partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Skončíte a stanete se obětním beránkem
"Když budeme hovořit o tlaku na předvádění a odevzdání výsledků, mohu potvrdit, že je na manažery vyvíjen vyšší tlak než dříve. Je to důsledek ekonomické krize nejen v České republice, ale všude na světě," řekl Poul Pedersen, zakladatel a řídící partner poradenské společnosti Pedersen & Partners. "Pokud nevyhrají, budou vyměněni," dodal.
V nepříznivé ekonomické situaci je však podle něj těžké být vítězem. Manažeři by především měli vědět, jaké mají závazky. "Když majitelé naléhají na manažery, aby vykonávali nelegální kroky, manažeři by měli raději s touto prací skončit," potvrdil nátlak na šéfy ze strany vedení Pedersen.To je ale podle výše citovaného manažera strojírenské firmy těžké. Ve chvíli, kdy manažer řekne, že s tím nechce mít nic společného a vzdá se funkce, stane se obětním beránkem a všechna vina padne na něj, tvrdí. "Není moc možností, jak z tohoto kolečka odejít," říká.
POul PedersenKdyž majitelé naléhají na manažery, aby vykonávali nelegální kroky, manažeři by měli raději s touto prací skončit. |
Jako příklad uvádí situaci, kdy upraví výsledek tak, aby se nemusely vyplácet roční odměny. "Pak řeknu, že náš auditor dostal pokyn, aby výsledky upravil, a já s tím nechci mít nic společného a odcházím. Výsledkem ale bude vyjádření firmy, že na základě kontrolního auditu jsem udělal chybu a proto jsem byl odvolán. Odejít jen tak nejde," dodal.
Nepopírá ale, že by necítil odpovědnost. "Kdo by ji necítil, byl by špatný člověk."
Podle Olgy Folkové z poradenské společnosti Bubenik Partners se ale nedá říci, že by se stoupající odpovědností vzrostly obavy manažerů. Manažeři se prý jen více zamýšlejí nad stabilitou svého odvětví a častěji si kladou otázku, jak perspektivní je jejich kariéra. "Přemýšlejí také, zda vnitřně souhlasí s tím, co se v jejich společnosti děje a co se od nich žádá," dodala.
Manažeři mohou čelit trestnímu stíhání
Mnoho situací ale může vzniknout i z nevědomosti. "Obecné povědomí ohledně protiprávních jednání typu podvodu nebo zpronevěry je vysoké. Členové managementu si ale často neuvědomují, že odpovědnost vedoucí k trestnímu stíhání může být dovozována i z jednání, která management považuje v rámci fungování obchodních společností za zcela běžná," tvrdí Spáčil.
Problém, který na první pohled není patrný, může vzniknout v případě společnosti se zahraničním vlastníkem. Mezi těmito společnostmi dochází k účelovým transakcím, převodům za netržních podmínek nebo tyto činnosti nejsou ošetřeny po právní stránce.
Situace se ale může zásadně změnit, pokud se mateřská firma dostane do konkurzu nebo změní vlastníka.
Jan Spáčil
|
"Český management se mylně domnívá, že když dostane pokyny ze zahraničí mateřské firmy s ujištěním, že transakce je v rámci skupiny standardní a veškerou odpovědnost na sebe bere management mateřské společnosti, nemůže se mu nic stát," dodal Spáčil.
Jak redakci potvrdil jeden ze státních zástupců, který si nepřál být jmenován. Vyšetřování takzvaných hospodářských trestných činů často patří mezi ty nejsložitější a trestní stíhání se většinou táhne celou řadu let. "Situaci komplikuje fakt, že na straně policie v některých případech chybí hlubší povědomí o praktickém fungování obchodních společností. Některé trestné činy se tak nestíhají, v jiných případech dochází ke kriminalizaci jednání, které ve skutečnosti trestnými činy nejsou," uvedl.
I přes to, že trestních stíhání ve světě přibylo (viz tabulka), Češi se zřejmě právě i díky nejasnostem ohledně trestního stíhání příliš nebojí.
Dalším důvodem k jistotě a jednání beze strachu dávají manažerům kontroly ze strany státní správy, které jsou méně časté než dříve. "Oni vědí, jak to funguje, takže spíš dávají volnost. Ve světě vyššího byznysu úřady vědí, že to ve firmách není úplně to ideální, tak tam raději nechodí. Tedy pokud nejde o konkrétní tip," dodal šéf strojírenské firmy.
Příklady stíhání manažerů2008 Huyndai Motor Group – vedoucí představitelé (předseda a člen představenstva) žalováni akcionáři společnosti Hyundai Motor Co za ztráty této společnosti. Akcionáři požadují kompenzace za 536,1 mil. dolarů. (21. května 2008) Lehman Brothers Holdings Inc. – žalována spolu s jejími vedoucími pracovníky a auditory pro podvod a užívání klamavých účetních metod ve snaze zakrýt svou špatnou finanční situaci. (13. listopadu 2008) Turan Petroleum Inc. – management a další osoby na něj napojené žalováni společností za účast na podvodném jednání, které jim zajistilo miliony akcií společnosti, aniž by za ně museli cokoliv zaplatit. (24. říjen 2008) Apple – vedoucí představitelé (členové představenstva, mezi nimi i Steve Jobs, finanční ředitel, hlavní právní zástupce) žalováni za podvody týkající se opcí na akcie a falešných účetních výkazů z let 1997 – 2001. To vše mělo skrýt mnohamilionové odměny vedoucích pracovníků. (1. července 2008) NVIDIA – žalována kvůli skrývání informací o vadném hardwaru; žaloba také všech akcionářů, kteří nabyli akcie v době, kdy společnost tyto informace zatajovala. (10. září 2008) MedQuist Inc. – vyšetřována ministerstvem spravedlnosti v USA v souvislosti s poskytováním některých zdravotnických služeb, celá věc skončila vypořádáním; dvě žaloby proti MedQuistu podané akcionáři týkající se porušení důvěry, loajality a dalších povinností byly zamítnuty. (3. prosince 2008) Toplofikatsia (BUL) – řízení proti vedení a managementu této státem vlastněné společnosti pro zpronevěru. Vedení utrácelo peníze nakupováním přepychového zboží a drahých dovolených. (11. listopadu 2008) Babcock Borsig AG - Proti bývalému šéfovi společnosti Babcock Borsig AG Klausu Ledererovi a členu představenstva Raineru Feuerhakovi byla podána žaloba pro podvod a průtahy v insolvenčním řízení. 2009 Satyam Computer Services Ltd. – žaloba pro falšování a zkreslování účetních výkazů. Tři vedoucí pracovníci (2 jednatelé a finanční ředitel) Satyamu ve vazbě, obviněni za porušení důvěry, zločinné spolčení a padělání. (17. ledna 2009) Take-Two Interactive Inc. – dva vedoucí představitelé (předseda představenstva, další vedoucí člen představenstva) žalováni poté, co odmítli utajenou nabídku převzetí a zvýšili odměny pro svou společnost ovládající Take-Two. Tyto odměny měla ovládající společnost získat v případě, že by byla Take-Two v budoucnosti prodána. (11. březen 2008) Las Vegas Sands Corp. – žaloba společníků proti vedoucím představitelům (členům představenstva) za špatné hospodaření, porušení důvěry. (19. února 2009) Rungis Express - Žaloba proti bývalému jednateli z Rungis Express. Na bývalého jednatele bude podána žaloba pro průtahy v insolvenčním řízení a pro podvod. (duben 2009) Siemens - Volker Jung se musí zodpovídat před soudem jako první bývalý člen představenstva v souvislosti s obchodováním s řeckou telefonní společností OTE. Další tři členové představenstva se vyšetřují. (duben 2009) ČESKÁ REPUBLIKA ČEZ - případ obchodního ředitele ČEZ Alana Svobody. Je obviněn ze zneužití informací v obchodním styku kvůli transakcím s akciemi ČEZ z roku 2005. Jejich nákupem a následným prodejem získal přes 1,5 milionu korun. Union Bank- Policie chce za krach Unionky trest pro celé vedení. Obvinění měli v letech 1999 - 2003 v jednotlivých případech společně s dalšími odpovědnými osobami rozhodovat o poskytnutí několika desítek úvěrů, které buď nebyly splaceny vůbec, nebo byly splaceny jen částečně. Dlužníkům byla opakovaně prodlužována lhůta splatnosti. Úvěry v řádech desítek až stovek milionů korun byly často použity k řešení předchozích úvěrů u Union banky. Česká zdravotní – případ ztráty krajské nemocnice v Karlových Varech v roce 2007, která činila 121 milionů korun. Protikorupční policie předběžně ukázala na viníky. Z tunelování obvinila dva její bývalé manažery z firmy Česká zdravotní Vladimíra Keřku a Davida Hanzla. Firmu si Karlovarský kraj najal, aby nemocnici v letech 2006 a 2007 řídila. Audit později prokázal nákupy předraženého zdravotnického materiálu od firem, které jsou s Českou zdravotní spřízněny či propojeny. |
