České zákony dávají Grossovi a dalším minoritním akcionářům stále dost možností, jak mohou majoritnímu vlastníkovi jeho snahu znepříjemnit.
"Jsou způsoby, jak se minoritních akcionářů zbavit, ale záleží na tom, jak velký podíl mají. I malí akcionáři mají dost způsobů, jak proti této snaze bojovat," říká Dušan Sedláček z advokátní kanceláře Salans.
Například pokud má většinový vlastník přes devadesát procent, nabízí se nejsnazší možnost, kterou umožňuje obchodní zákoník: akcie vykoupit bez ohledu na to, zda s tím malý akcionář souhlasí, nebo ne.
Napadání valných hromad
Při podílu do 25 procent se může majoritní vlastník zbavit malých akcionářů fúzí s jinou společností. "Malí akcionáři pak mohou napadat u soudu to, že jde o zneužití většiny a že jejím účelem je pouze snížení podílu minoritních akcionářů," podotkl Sedláček.
Pokud má malý akcionář podíl do jedné třetiny, může zkusit většinový vlastník zvýšit výrazně základní kapitál a spoléhat na to, že se zvýšení nezúčastní i majitel menšího podílu. Tím by se pak jeho podíl dál snížil.
Nejčastější způsob boje proti snaze velkých akcionářů je podle odborníků napadání platnosti valných hromad nebo další právní kroky. "Podávání žalob je možným krokem, ale při rychlosti soudů ne příliš efektivní," míní předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk.
Výkupní cena
V Česku je expertem na podobné spory s většinovými majiteli Aleš Hodina, který napadl platnost desítek valných hromad. Jeho nejnovější způsob je návrh na likvidaci firem, kde má menšinový podíl.
Zatím ale nikdy neprošel. "Podmínky po minoritní akcionáře ve firmách jednoznačně zhoršil zákon o možnosti jejich vytěsnění," říká Hodina. Způsobů, jak se vytěsnění bránit, podle něj sice moc není, ale existují.
"Určitě je tu možnost soudní obrany," dodal.
Jde například o napadnutí výkupní ceny akcií anebo soudní cestou požadovat doplatek za akcie, protože jejich stanovená cena neodpovídala hodnotě majetku dané společnosti.
Spory umí paralyzovat
Hodina připouští, že pokud většinový vlastník postupuje například při blokování výplaty dividend nebo vytěsňování v souladu se zákonem, moc šancí, jak se bránit, pro minoritáře není.
Rozhodnutí nevyplácet dividendy je naprosto legitimní, sám upozorňuje. Podle Staňka je postavení malých akcionářů čím dál horší. Novela obchodního zákoníku, která umožnila vytěsnění malých akcionářů, podle něj byla loupež, kvůli které přišli lidé podle jeho odhadu o sedm až deset miliard korun.
Akcionářské spory dokážou firmu na několik let paralyzovat nebo zabrzdit její rozvoj. Zřejmě nejznámější je případ z Pražské teplárenské, kde se například dlouho nemohli dva akcionáři dohodnout ani na výplatě dividend.
I proto postupně přibývá firem s jedním vlastníkem. Je to i případ společností, které původně zakládalo více podnikatelů, ale nakonec v nich zůstal jediný společník.
Například jablonecký Jablotron, který původně zakládali tři lidé a dnes má jediného majitele, Dalibora Dědka.
"Sami mi to rádi prodali, ve třech se rozhoduje složitěji, než když je člověk sám," podotkl Dědek. "Více vlastníků začíná být vnímáno čím dál častěji jako nežádoucí s výjimkou velkých firem na burzách," dodává advokát Petr Michal.
