"Vysoké sociální pojištění vede jednoznačně k tomu, že firma dá raději peníze na zvelebení společnosti než na úpravu mezd," říká šéf Mironetu Robert Novotný.
Platby na sociálním pojištění v České republice ukusují z mezd a peněz firem jednu z nejvyšších částek v Evropě a jsou tak další brzdou pro vyšší růst příjmů. Celkem dosahují skoro padesáti procent z hrubé mzdy.
V porovnání s tím se nezdají sumy, které zaměstnanci posílají do státní kasy na daních, tak vysoké. Ale právě na ně se zaměřili politici v nově odstartovaném boji o voliče.
Zhruba 40 procent zaměstnanců přitom už dnes platí nejnižší daň z příjmu ve výši 15 procent. Na daních celkově zaplatí méně než pouhá čtyři procenta nejbohatších zaměstnanců, kteří odvádějí na daních skoro třetinu svého platu.
"Ve většině zemí je daňová progrese větší než u nás. To znamená že do vyšší sazby daně spadají až poměrně vysoké příjmy," připomíná Jana Bartyzalová, manažerka společnosti KPMG. Češi platí nejvyšší daně už při platu nad 28 tisíc korun.
Další desetinu ze své mzdy pošle každý zaměstnanec státu na sociálním pojištění a jeho zaměstnavatel k tomu musí přihodit ještě 35 procent navíc.
"Každý odvod je náklad a trápení a v našich rozpočtech hraje významný vliv," říká Roman Jirman, personální ředitel textilky Veba. Mzdové náklady pro ně tvoří čtvrtinu všech výdajů a teď je trápí zejména při konkurenci s více asijskými výrobci. "Proto i každé procento snížení daní je dobré," dodává Jirman.
Kolik to nakonec přesně bude a bude-li se to týkat i firem, zatím jasné není. Řezat do sociálního pojištění však politici nebudou. Nemůžeme si to dovolit, nebyly by pak peníze na důchody, říkají. Zaveden proto bude jen strop pro bohatší. Vláda teprve rozhodne, jestli se bude pojištění platit maximálně z pěti-, nebo jen z trojnásobku průměrné mzdy.
Tajemný Sobotka
I když budou politici hýbat jen s daněmi, bude to znamenat pro rozpočet úbytek peněz.
Ministr financí Bohuslav Sobotka nyní sedí na dvou židlích. Zatímco do Bruselu jezdí slibovat snižování dluhů, s kterým nižší daně moc dohromady nejdou, doma musí voliče lákat jinak.
Slibovanými daňovými úlevami se však ještě Sobotka včera v Bruselu na jednání ministrů financí EU nepochlubil. "Tyto daňové změny se teprve budou projednávat a týkají se až roku 2006, takže by měly být až součástí konvergenčního programu na rok 2006, který se bude předkládat na podzim," řekl Sobotka.
Podle něj nebude dopad do pokladny tak významný, protože méně peněz z daní vyrovná vyšší než očekávaný ekonomický růst.
Přesto si Sobotka kryje záda. Česko se proto i ve včerejší bruselské debatě o změkčení pravidel držících státní dluhy na uzdě staví mezi zastánce uvolnění těsné vesty.
Německý kancléř Gerhard Schröder v pondělí navrhl zatím nejradikálnější rozmělnění pravidel. Jednak chce změnit dnešní maximální povolenou výši schodku a jednak nezapočítávat celou řadu výdajů do výpočtu.
"Dovedu si představit, že se do výdajů rozpočtu nemusí započítávat výdaje na penzijní reformu, ale také například půjčky od Evropské investiční banky," říká na to Sobotka. "Ale jiné změny paktu nepodporujeme."
Daně hýbou Evropou
S tématem daňových změn nepatří Česko v Evropě mezi žádnou výjimku. Zejména ve východní části Evropy, kde jsou problémy s výběrem daní větší, je oblíbená rovná daň. Letos ji zavedlo nově například Rumunsko, loni Slovensko.
"Daňové sazby v okolních státech mají obecně spíše tendenci klesat. Ale to neznamená, že musí klesat i daně," říká Dana Trezziová, partner poradenské společnosti Deloitte.
Například když se dlouhodobě neupravují daňová pásma, lidé automaticky s rostoucími platy postupně padají do vyšší sazby. V Česku se už pásma nehnula čtyři roky. Teď je to jeden z kroků, o kterém vláda uvažuje.
Ne všechny státy dělají jen líbivé změny. Výrazně letos zvedlo daň pro nejbohatší Polsko ze 40 na 50 procent.
Domácí politici nic takové neplánují, ale ušetřeni ti lépe vydělávající asi nezůstanou. V úvahu připadá zrušení odpočtů na hypotéky, ale hlavně nahrazení dnešní základní odčitatelné položky slevou přímo z daně. Mluví se o tom, že by byla pouze sedm tisíc, což by proti dnešku pomohlo jen lidem s příjmy do 13 tisíc hrubého měsíčně.
 Daně, peníze. (Ilustrační foto) |
