Daňový duel, k němuž se schyluje, nemá v polistopadové historii obdoby a jeho důsledky budou mít na příjmy občanů zásadní vliv.
Protože do voleb zbývá ještě rok a půl, obě strany si nechávají prostor pro vypilování svých plánů.
Diskuse o daních může být pro voliče komplikovaná a na první poslech složitá, ale už nyní lze odhadnout, že rozhodování mezi dvěma hlavními programy tak složité nebude. Hlavní bude, kdo kolik bere, a podle toho si také může vybrat.
Stanislav Gross zadal svým expertům úkol připravit takové změny, na kterých vydělají hlavně lidé s mírně podprůměrnými příjmy, tedy zhruba do 15 tisíc korun hrubého. Občanští demokraté sice vyhlašují plán snížit daně všem, ale z dosavadních plánů vyplývá, že pomohou hlavně lidem s vyššími výdělky.
Nižší daně místo dávek
Gross svolal na příští týden programovou konferenci své strany, kde chce navrhnout, jak novou daňovou politikou oslovit tradiční voliče ČSSD a získat od nich zpět ztracenou přízeň.
Grossův ekonomický tým přišel s několika nápady, jak tento úkol vyřešit. Jedním z nich je zdaňovat nízké příjmy menším procentem, a to snížením obou prvních sazeb ve výši patnáct a dvacet procent.
Do diskuse se opět vrací jiná radikální změna, o které se mluvilo loni v létě po obměně vlády. Zatímco dnes má každý nárok část vydělaných peněz nezdaňovat (ročně 38 tisíc korun), ČSSD uvažuje zavést místo toho slevu z vyměřených daní.
To vždy pomáhá chudším, kteří by takto mohli dostávat i peníze zpět od finančního úřadu. To by naplňovalo i Grossovo zadání, a sice zmenšit výhody života na dávkách. "Skupiny osob, které i přes nízké příjmy chtějí pracovat a nechtějí se spoléhat na sociální systém, si tu podporu zaslouží," prohlásil Gross.
Princip slevy namísto odpočtu funguje už od ledna u daňových slev za děti a oba nynější rivalové v ekonomické elitě ČSSD - Bohuslav Sobotka a Zdeněk Škromach - jej už navrhovali loni po rekonstrukci vlády. Tehdy však svůj plán vzdali kvůli nesouhlasu lidovců a Unie svobody, což jsou strany, které se snaží orientovat na bohatší lidi než ČSSD.
Třetí složkou Grossova daňového koktejlu by mohlo být zvýšení hranic, na kterých se lámou sazby pro výpočet daně. Víc lidí by tím pádem zdaňovalo své příjmy nižším procentem.
Přípravu daňové reformy vede ministr financí Bohuslav Sobotka, který díky ní chce povýšit v ČSSD. Připomíná však, že podmínkou daňových úlev budou pokračující škrty ve vládních výdajích, k nimž se vláda zavázala v Bruselu v rámci příprav na zavedení eura.
"Nutnou podmínkou je dodržení konvergenčního programu," uvedl Sobotka.
Rozpočet se loni vyvíjel lépe, než se čekalo, ale bude-li prioritou věnovat volné peníze na snížení daní, pak nelze čekat výrazný růst důchodů, platů pro státní zaměstnance a dalších citlivých položek financovaných ze státního rozpočtu.
Jedna daň pro všechny
Stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý odmítá čerstvé Grossovy plány jako příliš slabé a slibuje silnější kalibr - všechny příjmy zdanit patnácti procenty a zvednout i základní daňovou úlevu z 38 na 48 tisíc ročně.
Tlustý slibuje prospět všem, i když rovná daň 15 procent není příliš zajímavá pro lidi s příjmem do 15 tisíc korun. Ti platí patnáct procent už dnes a spíš by pocítili druhou část programu ODS - sjednotit na patnáct procent také sazby DPH, což by znamenalo například nepopulární zdražování potravin.
Chudším vrstvám slibuje Tlustý ulevit změnou odpočitatelných položek, kde ODS své plány ještě dokončuje. Rovná daň však hlavně pomůže těm, na které se dnes vztahuje vyšší než 15-ti procentní daň.
"Náš plán pomůže všem. Pochopitelně některým víc a jiným méně," slibuje přední politik a ekonom ODS Tlustý.
|
DAŇOVÝ DUEL | |
|
ČSSD *Ulevit hlavně chudším lidem (s příjmem do cca 15 000 korun) *Snížit daň sazby pro nižší výdělky (pásmo 15 a 20 procent, tj. cirka do 20 000 korun hrubého) a tím prohloubit daňovou progresi (menší výdělek zdanit menším procentem) *Nahradit odečitatelné položky slevou na dani (místo 38 000 výdělku slevit například 7 000 z daně) |
ODS *Ulevit hlavně bohatším lidem (s příjmem přes 15 000) *Všechny výdělky zdanit procenty (zrušit dnešní progresivní zdanění, kdy se vyšší výdělky zdaňují až 32 %) *Zvětšit nezdaňované minimum z 38 na 48 000 ročně *Sjednotit DPH na 15 procentech (mimo jiné větší zdanění potravin. Dnes mají 5 procent) |
 |
