Lidé na penzi moc nemyslí

  • 64
Ani vleklá debata o podobě penzijní reformy a kampaň fondů, aby s nimi vláda v budoucím systému více počítala, neprobudila v lidech větší zájem o to, aby si ukládali peníze na důchod také do soukromých penzijních fondů.

V porovnání s koncem loňského roku sice přibylo dalších asi padesát tisíc Čechů, kteří si začali střádat ve fondech, ale jejich skupina se tímto tempem rozrůstala i dříve.

Lidé do penzijních fondů posílají měsíčně v průměru stejně jako loni, zhruba pětistovku měsíčně. To například dnešnímu čtyřicátníkovi v důchodu přinese měsíční rentu kolem 1000 až 1500 korun. Tedy jen menší přilepšení k penězům, které bude dostávat jako penzi od státu.

Loni se sice na kapitálových trzích dařilo, ale české penzijní fondy, které nesmějí investovat příliš riskantně, připsaly klientům ke každé vložené stokoruně čtyři koruny navíc. Některé ani to ne, konzervativnější fondy vydělaly necelá tři procenta.

Celkem se tak jmění lidí, kteří si spoří na penzi ve fondech, rozrostlo o další stamiliony. V současné době se suma, již spravují penzijní fondy, pohybuje kolem 95 miliard korun.

MF DNES seřadila fondy podle toho, jaké zhodnocení připsaly svým klientům ze svých zisků. První je ČSOB Progres, který si zakládá na tom, že investuje peníze svých klientů v rámci dovoleného mantinelu trochu riskantněji, ale zároveň láká hlavně mladé lidi, kteří nechají ve fondu peníze o mnoho let déle než generace jejich rodičů.

Naopak druhý fond, ČSOB - Stabilita, se umístil jako poslední. "Vzhledem k poklesu výnosnosti dluhopisů nebyl pro tento fond loňský rok příliš příznivý. Důležité však je, že výše zhodnocení byla nad úrovní inflace," říká Kateřina Štěrbová, která řídí obchodní úsek obou fondů největší banky.

Zhruba podobně zhodnotil peníze svých zákazníků Penzijní fond České spořitelny. Na jejich účty poslal celkem 206,9 milionu ze svého zisku. "Zhodnocení za rok 2003 je výsledkem dlouhodobého uplatňování obezřetné a bezpečné investiční strategie a úsporné politiky v oblasti nákladů," říká jeho generální ředitel Jan Diviš.

Tábor svých klientů střádajících na důchod loni nejvíc rozšířila Česká pojišťovna. Její fond má o 115 tisíc klientů víc než v roce 2002. Hlavní sousto přidal díky tomu, že pohltil fond Commercial Union, který pojišťovna koupila.

"Ale také se nám obchodně dařilo, podepsalo se 80 tisíc nových smluv a čistě po odečtení těch, co odešli, jsme přesvědčili zhruba 40 tisíc lidí," vysvětluje tiskový mluvčí PF České pojišťovny Petr Brousil.

Letos udělá tato značka ještě mnohem větší skok, protože pojišťovna patřící PPF finančníka Petra Kellnera získala penzijní fond ABN Amro. Plánuje přitom oba fondy propojit a vznikne fond s největším počtem zákazníků. Experti přitom odhadují, že místní giganti spolykají ještě další menší fondy.

Fondy se nyní snaží znovu rozvířit debatu s politiky o potřebě penzijních reforem. Špidlův kabinet penzijní reformu odložil na druhou polovinu svého vládnutí, ale nyní po neúspěchu ve volbách do parlamentu EU není jisté, zda a kdo vůbec s důchodovou reformou začne.

Česká populace přitom rychle stárne a současný systém, kdy peníze na penze stát bere z odvodů současných zaměstnanců, je napjatý už dnes a za deset či dvacet let bude velmi přetížený.