Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Student Agency

Lidé se naučili více jezdit vlaky. Náklad však zůstává hlavně na silnici

  • 153
Problémy tuzemské ekonomiky ukazuje i pokles objemu nákladní dopravy, kamionům však ubyly zakázky méně než nákladním vlakům. Zato v osobní dopravě se železnici začíná zase dařit.

Konkurence na železnici a obří investice do lepších vlaků přivádějí na železnici čím dál více lidí. Podle čerstvě zveřejněných statistik ministerstva dopravy jsou osobní vlaky jediným dopravním prostředkem, kterému loni přibývali cestující. Nejde přitom o nahodilý růst, neboť počet lidí na železnici se zvyšuje tři roky po sobě.

Jen za loňský rok svezly vlaky přes 172 milionů lidí, což představuje meziroční nárůst o necelá tři procenta. Vlakem cestující vyrážejí na čím dál delší vzdálenosti - počet ujetých osobokilometrů, což je násobek počtu cestujících a jejich ujetých kilometrů, loni stoupl o osm procent. V průměru jel každý při jedné cestě 42 kilometrů. Dráhy dlouhodobě uvádějí, že jim roste počet klientů v dálkové dopravě i v příměstských vlacích zejména kolem Prahy.

"Zveřejněná čísla ukazují, že se železniční osobní doprava konečně začíná odrážet ode dna. Nárůst je důsledkem masivní modernizace vozového parku na železnici v posledních letech, postupného dokončování prací na železničních koridorech i vstupu konkurence na železniční trh v dálkové dopravě," míní Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě. Díky konkurenci například mezi Prahou a Ostravou klesly ceny a zlepšila se kvalita služeb.

Ubylo cestujících v autobusech

Loňské údaje nepotvrdily předpoklad, že dražší pohonné hmoty donutí řidiče vyměnit vlastní vůz za veřejné dopravní prostředky.

V autobusech, které ročně přepraví zhruba dvakrát více pasažérů než vlaky, se naopak počet cestujících snížil o více než šest procent - jiný dopravní prostředek tedy zvolilo více než 22 milionů cestujících. V autobusovém segmentu šel nahoru jen počet klientů na mezinárodních linkách, což však v celkových číslech nehraje podstatnou roli.

Podle Vyky se autobusové dopravě nedaří přesvědčit Čechy, aby místo aut nasedli do autobusu. Dnes je využívají jen ti, kteří vůz nevlastní nebo neřídí, tedy hlavně děti, studenti a senioři. "Autobusy mají často dlouhé jízdní doby, protože zajíždějí do každé vesnice až na náves, a to výrazně prodlužuje jejich celkovou jízdní dobu," vysvětluje Vyka.

Na první pohled loni rostly významně počty lidí v městské hromadné dopravě, jde však spíše o statistickou hříčku. Rostl hlavně počet cestujících v Praze, kde však v roce 2011 výrazně klesl kvůli odpočtu jízdenek, které cestující vraceli nebo vyměňovali kvůli změně tarifu. "Ve skutečnosti tak nebyl v roce 2011 žádný výrazný pokles a nyní není žádný výrazný nárůst," podotkl Vyka.

Státu se nedaří dostat náklad na železnici

Úbytek zaznamenali loni i nákladní dopravci jak na silnici, tak na železnici nebo při přepravě lodí po Labi. Údaje za loňský rok však ukazují, že se státu nedaří přetáhnout více zboží na železnici z kamionů, silniční nákladní dopravě ubyl objem nákladů jen o procento, zatímco vlakům o více než pět procent.

Loni také výrazně vzrostl podíl tzv. kabotáže, tedy dopravy zahraničními dopravci na území Česka. Podle Martina Felixe z Česmadu jde o dopravce z Polska, Pobaltí, Rumunska a Bulharska. "Je to nepříjemná situace částečně způsobená tamějšími nižšími náklady, částečně nedostatečným státním odborným dozorem, neboť dopravci z těchto zemí nezřídka používají nekorektní praktiky a ani jejich vozový park není na odpovídající úrovni," tvrdí Felix.