Diskuze

Energetici platí stamiliony za „lesní dálnice“. Stromy na dráty padají dál

Prořezy v lesích, které slouží jako „dálnice“ pro sloupy s elektrickým vedením, stojí distributory stovky milionů korun ročně. Škodám však mnohdy nezabrání. Stromy totiž bývají vyšší než povinný odstup lesa od takzvaných napěťových drátů.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JH

J47o49s32e54f 67H68o40n15e14š

11. 3. 2019 19:32

Proč odstup větví mají řešit majitelé?Za nájem pozemku neplatí a věcné břemeno je jen jednorázová nízká platba

1 0
možnosti
PN

Protože ty stromy a keře jsou jejich?

2 1
možnosti
Foto

Maji to dat komplet do zeme proc se mame vsude koukat na draty.

2 4
možnosti
MV

M64i98l23a57n 28V72i39k

11. 3. 2019 18:37

Jasně, vysoké napětí do země ;-D

2 1
možnosti
DK

Zakázat stromům růst!!!!

0 0
možnosti
JP

Coz takhle pouzivat vyssi sloupy? Tak je to zvykem v nekterych cizich zemich.

6 0
možnosti
KS

Kdyby dali kabely pod zem, bylo by po problému. Jenže to by nějaký rok nebylo na dividendy.

5 5
možnosti
JB

Ač si myslím, že by bylo super mít dráty schované, tak přece jenom, přemýšlejte trochu...

4 3
možnosti
VV

Ale hlavne ze existuje energeticky zakon umoznujici CEZu na cely den vypnout proud v obci, aby si jeho zamestnanci mohli take v klidu popovidat v hospode.

Za tech vic nez 40 let co ziji mimo tuto republiku jsem nazazil zadnej vypad proudu, Nanejvys tal bliknnuti nez naskocily a prepnuly ochrany.

0 7
možnosti
PN

P23e11t23r 51N62o49v41á15k

11. 3. 2019 15:50

Prosím Vás, dohledal jsem, že v roce 2014 jsem podepisoval s provozovatelem distribuční sítě (DS) E.ON ČR prohlášení, že jako vlastník lesního pozemku neprovedu okleštění stromoví a jiných porostů na hranici svého lesa přiléhající s hranicí volného prostoru pro vedení drátů VN a že si okleštění zařídí provozovatel DS sám na své náklady. Takže je povinnost na straně vlastníka, ale je i možnost tuto povinnost "přehodit" na DS. Že by provozovatel DS něco v mém lese se vzrostlými stromy na hranici u "drátů" ořezával od tohoto roku, mi tedy není skutečně známo. A pak jim to do toho padá a padá...

9 1
možnosti
JK

J51a63n 32K94o98m88r92s21k67a

11. 3. 2019 15:48

Povinnost má vlastník ...

El. vedení je liniová stavba, tzn. ve veřejném zájmu. Ale kolik tyto soukromé firmy platí nájem za průseky a nebo za věcný břemena.

Na několika pozemcích mám podzemní vedení od SPT - Telekomu, pak O2 Telefonica a nyní předpokládám že Cetin. Ani halíř jsem od nich neviděl, ale pouze přikázání a omezení (nic se tu nebude dělat).

Všichni staví zadarmo ve veřejném zájmu, nedají ani korunu za znehodnocení pozemku, samé věcné břemena a když chci přeložit např. kvůli stavbě tak za své a po svém. To se to vydělává.

Veřejný zájem pro soukromou firmu ;-€

10 0
možnosti
LW

Obecně není problém třeba platit měsíčně vyšší částky za věcné břemeno, jen se po započtení všech těch věcných břemen statisíců vlastníků pozemků nedoplatíte.

0 1
možnosti
PB

Pokud odpovídá majitel pozemku, kolik padlo pokut ??

Jako ČD neschopné vykácet stromy podél tratí a všichni světe div se ty stromy rostou !!

4 1
možnosti
JN

J61i88r63k84a 90N54o55v66á61k

11. 3. 2019 15:50

s tou dráhou je mi to divný, pracoval jsem tam sice před hodně dávnou dobou, že že trakčáci dělali každoročně prořezy, to si pamatuju dobře.

že by se na to teď vykašlali? možný to sice je, co vím, tak to nebyla zrovna oblíbená práce, ale holt člověk občas v práci dělá i to horší ne?

2 0
možnosti
PM

Tak to zakopejte pod zem...

1 7
možnosti
KN

https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/jsou-podzemni-kabelova-vedeni-resenim-ceskou-krajinu/

"Jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi technologiemi je v nákladech, a to nejen na výstavbu, ale posléze i na provoz a údržbu. Investiční náklady na výstavbu podzemního vedení VVN a ZVN jsou až cca 10 x vyšší, v závislosti na terénu a překážkách v trase, než u vedení nadzemního. Náklady na provoz a údržbu jsou u podzemního vedení také vyšší. Životnost podzemního vedení se předpokládá 25 až 35 let, kdežto u nadzemního vedení 40 až 60 let.

Velkou nevýhodou podzemního vedení (zejména ZVN) je obtížnější výstavba a její vliv na okolí. Například na každý kilometr podzemního dvojitého vedení ZVN je nutné vytěžit více než 10 000 m3 zeminy. Toto množství odpovídá tisíci plně naložených vozů TATRA T815. To je nesrovnatelně více zeminy než při zakládání stožárů nadzemního vedení ZVN. Z uvedeného množství by musela být odhadem čtvrtina odvezena na skládku a nahrazena speciálním zásypem zabraňujícím nežádoucímu ohřívání půdy okolo kabelů.

U podzemního vedení je také problematičtější odstraňování případných poruch, které je výrazně komplikovanější, a tedy trvá i mnohem déle. Porucha nadzemního vedení je odstraněna v řádu dní, kdežto u podzemního vedení může trvat oprava poruchy až týdny. Rozsah stavebních a montážních prací pro opravu, případně výměnu, kabelů v trase je srovnatelný s rozsahem prací pro výstavbu nového vedení. K opravě je tedy nutná i těžká mechanizace a výkopy zeminy."

...

8 1
možnosti