David Mamalaze bude už brzo ve vedení Falkon Capital.

David Mamalaze bude už brzo ve vedení Falkon Capital. | foto: Michal Sváček, MF DNES

Kupec ruského dluhu rozjíždí nový byznys. Staví v Rusku větrníky

  • 1
Ještě před pár lety David Mamaladze šéfoval protokolu gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Dnes žije v Česku, podniká ve firmě vlastněné ze Švýcarska, jezdí autem s lichtenštejnskou "espézetkou" a stará se o obří investiční projekt větrných elektráren v Rusku.

Hodnota plánu se má blížit až 40 miliardám korun a první fázi má úvěrem ve výši 2,6 miliardy korun zajistit státní Česká exportní banka. Smělý projekt pronikl i do nejvyšších pater ruské politiky, když nastupující prezident Dmitrij Medveděv letos v lednu řekl, že je to "jedna z nejzajímavějších událostí v rozvoji ruské energetiky".

David Mamaladze se v minulých dnech setkal s MF DNES. Potvrdil, že pracuje v tuzemské firmě Falkon Capital a že se v nejbližších týdnech stane novým členem jejího představenstva.

Firmu v Česku před 13 lety spoluzaložil jeho bratr, Paata Mamaladze, jehož jméno prošlo dokumenty řady rozvědčíků v několika zemích evropského kontinentu včetně Česka.

Bratrově pověsti finančníka "gruzínské mafie" se David Mamaladze asi půl minuty směje a třikrát se přesvědčuje, jestli dobře rozuměl slovu "pokladník".

A co teď bratr dělá? Prý se Paata, jehož obestírá i pověst spolupráce s KGB, věnuje obchodu. "Například s ropou." David Mamaladze zdůrazňuje, že jeho bratr s nikým mluvit nechce. "Ten s nikým nemluví. Hlavně s novináři," konstatuje.

. Větrníky pro Rusko

Podzim 2006 - první dohoda o výstavbě větrných elektráren, do Prahy přijíždí prezident Kalmycka

Léto 2007 - Falkon podepsal dohodu o projektu s představiteli Kalmycka, viceprezidentem Ruska Medveděvem, ČKD a ČEB. Projekt počítá s výkonem 600 MW a má spolknout přes 6 miliard Kč.

Stejně odmítá i dřívější zprávy ruských médií, že lidé z Falkonu jsou propojeni s firmami Usámy bin Ládina. "Jsou to pomluvy, které o nás šířila konkurence," říká po chvíli s narážkou na doposud nejslavnější éru Falkonu.

V roce 2001 společnost zaměstnávající sedm lidí odkoupila od Česka za 550 milionů dolarů (tehdy 21 miliard korun) za velmi netransparentních podmínek ruský dluh v hodnotě 2,3 miliardy dolarů.

Podle ruských médií na této transakci Falkon Capital vydělal 250 milionů dolarů, tedy v dnešních cenách přes 4 miliardy korun, v roce 2001 to však bylo přes 9 miliard korun. Novináři se odvolávali na člena představenstva ruského kolosu RAO JES, přes nějž se vypořádání ruského dluhu profinancovalo.

"Kdo to říkal? A žije ještě?" reaguje se smíchem David Mamaladze s tím, že taková suma je nesmysl. Kolik však Falkon z ruského dluhu získal, neřekne.

Z Gruzie do Švýcarska
Paata Mamaladze a další gruzínští zakladatelé Falkonu z orgánů firmy odešli již v roce 1996. Mamaladze se podle dřívějších informací lidí z firmy stáhl hlavně proto, aby se "uklidnily" tajné služby, jež blokovaly obchody s vládními dluhy.

Šéfem a předsedou představenstva se tehdy stal Slovák Jozef Čimbora, kdysi šéf slovenské ropné firmy Slovnaft, který před šesti lety k majitelům Falkonu v časopise Respekt řekl: "Spojení s Gruzií už neexistuje." Investory se podle něj stali Švýcaři.

Nynější příchod Davida Mamaladzeho do vedení Falkonu staré tvrzení tak trochu vyvrací. Navíc Mamaladzeovu rodinu šlo ve spojení s Falkonem vysledovat celou dobu. Drtivou většinu Falkonu, 95 procent, sice převzala švýcarská společnost Magchim, jejím ředitelem však byl a dosud je Paata Mamaladze.

Komu Magchim patří, nebylo zveřejněno. "Nevím," odpovídá na otázku po vlastnících Magchimu i David Mamaladze. Zbylých pět procent vlastní Čimborova firma Kassan.

Hotel Praha, UFC a vítr
Nyní připravovaný projekt větrných elektráren, které mají stát v ruské Kalmycké republice, je teprve druhou zveřejněnou investicí Falkonu od obchodu s ruským dluhem.

Prvním úlovkem byla koupě pražského pětihvězdičkového Hotelu Praha v roce 2002. Stavbu, kterou si na ploše deseti hektarů nechal postavit Ústřední výbor KSČ a kam jezdí fotbalová reprezentace, prodávala městská část Praha 6. Falkon za něj zaplatil zhruba půl miliardy korun, ačkoliv některé odhady jeho hodnoty se šplhaly až ke dvěma miliardám. "Nabídka Falkonu byla nejlepší," odmítá pochybnosti Mamaladze.

Na velký rozkvět bývalý komunistický hotel zatím čeká. Kumulovaná ztráta do roku 2006 dosáhla 66 milionů korun a obsazenost se pohybovala pod 60 procenty.

Větrné elektrárny v Kalmycku jsou tak jednoznačně nejrozsáhlejší projekt firmy. První část, přes 40 větrníků, by mělo začít dodávat proud do sítě už koncem příštího roku. Do projektu celkem pěti větrných parků má podle informací zveřejněných v Rusku Falkon vložit zhruba jen 400 milionů korun. Další miliardy má dodat Česká exportní banka.

Ta měla první část úvěru podepsat s Falkonem podle dřívějších slov náměstkyně Miroslavy Hrnčířové do konce března. Doposud se tak nestalo a vyjádření Hrnčířové se ani za dva dny nepodařilo získat. Falkon podle informací MF DNES doposud také nepodepsal smlouvu s ČKD Nové Energo, které má větrníky pro Kalmycko vyrábět.

Jak se vlastně Falkon k projektu výstavby větrných elektráren dostal? "Byli jsme v Kalmycku a zjistili, že tam fouká,"odpovídá David Mamaladze, který má celý projekt na starosti.