Příliš pesticidů. Častý problém dováženého ovoce. Jablka na snímku, které prodával obchod v Modřicích, obsahovala velké množství chemické látky chlorpyrifos a folpet. | foto: SZPI

Víno ředěné vodou ustupuje. Přibývá ale záchytů ovoce s obsahem chemie

  • 11
Burčák ředěný 67 procenty vody. I takový případ zaznamenali loni inspektoři při kontrole potravin. Víno nicméně přestalo být jednou z nejproblémovějších komodit, nahrazují ho jiné hříchy. Roste například problém s pesticidy v ovoci a zelenině nebo s doplňky stravy s nepovolenými látkami.

Ze zhruba 15 tisíc vzorků potravin, které loni zkontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, nevyhovovalo zhruba dvacet procent. V roce 2018 mělo nálepku problémových 18,5 procenta z 18 981 vzorků.

Fotogalerie

Podle inspekce to však nevypovídá o tom, že by na pultech českých obchodů bylo horší jídlo. „Nevyvozoval bych z toho závěry o nárůstu problémových vzorků, protože loňský výsledek ovlivnily mimořádné kontrolní akce, především aféra polských jatek a tím i zvýšený odběr masa z Polska,“ vysvětlil mluvčí Pavel Kopřiva.

V detailním pohledu však v potravinách rozdíly jsou. „U vína vidíme určité zlepšení. Pozitivní efekt měla stejně jako předloni novela vinařského zákona, která klade zejména dovozcům vína do České republiky některé povinnosti,“ uvedl.

Nejúčinnější z nich je podle SZPI oznamovací povinnost dovozců vína a jeho nutné uskladnění po dobu deseti dnů v provozovnách kvůli odebrání a analýze vzorků.

67 procent vody ve víně

Inspekce loni zachytila patnáct vzorků falšovaného vína, vyplývá z webu Potraviny na pranýři. Nejčastěji šlo o vína z cizích hroznů, která se vydávala za „domácí“. A to v případě moravského i slovenského vína. Nezmizely stále případy, kdy se víno „řízne“ vodou, jako v případě jednoho řeckého vína prodávaného v Krnově, které bylo naředěno 26 procenty vody. Trumfl to burčák z Muškátu Moravského prodávaný v Olbramovicích, který obsahoval 67 procent vody.

Problémové potraviny

2017: 15,1 %
2018: 18,5 %
2019: cca 20 %


Kontroly 2019

  • Mléčné výrobky – hodnocených vzorků: cca 700, z toho nevyhovujících cca 24 %
  • Masné výrobky – hodnocených vzorků: cca 1358, z toho nevyhovujících cca 20 %
  • Doplňky stravy – hodnocených vzorků: přes 200, z toho nevyhovujících cca 15 %
  • Pesticidy - hodnocených vzorků cca 1280, z toho nadlimitní hodnota reziduí pesticidů u 34 vzorků

Nejproblematičtějšími komoditami z hlediska záchytu pesticidů jsou: zelenina (15 šarží), čaje (7  šarží), ovoce (6 šarží)

Celkový objem pravomocně uložených pokut výrazně přesáhne 100 milionů korun.

Zdroj: SZPI

Zhruba stejná jako předloni byla loni situace u medů, který je dlouhodobě jednou z nejproblematičtějších komodit. „Okolo čtyřiceti procent vzorků bylo nevyhovujících,“ řekl Kopřiva. Je to stále stejná pohádka. Pylové analýzy prozrazují, že se někdy záměrně zaměňují druhy medů nebo jejich původ. A občas se v nich objeví nepovolená sladidla. Do medu se však kromě jiného medu nic nesmí přidat.

Chemický koktejl

Rostoucím problémem je nadměrné množství pesticidů u zeleniny, ovoce nebo čajů. „Zajímavé je, že se často vyskytují mimořádné koncentrace několika pesticidů. Jejich koktejl vzniká v důsledku regulace v potravinách v EU. Výrobci proto začali místo jedné chemické látky používat kombinaci více látek, které jednotlivě nepřekračují rizikové úrovně nebo jen mírně,“ popsal problém mluvčí.

Existuje jen nízké vědecké povědomí o tom, jak takový koktejl pesticidů působí na lidské zdraví. Těch nejpoužívanějších látek na ochranu rostlin jsou zhruba čtyři stovky a jejich kombinací vzniká obrovské množství neznámých variací, jejichž účinky na lidské zdraví nejsou jasné.

„Nezajímají nás už jen absolutní hodnoty u konkrétních látek, ale i mixy pesticidů. Zjištění postupujeme Státnímu zdravotnímu ústavu, který vydává stanovisko k vlivu na lidské zdraví,“ říká Kopřiva.

Variací různých látek může vzniknout neuvěřitelné množství, vzhledem ke křížení několika pesticidů. MF DNES loni psala, že kontrola v kustovnici zjistila zhruba třicet různých látek. 

Přesná čísla, o kolik záchyty potravin s nadměrným množstvím pesticidů meziročně stouply, kontrolní úřad zatím v ruce nemá. Publikovat je bude zřejmě v dubnu.

Problémové doplňky stravy i sýry

Výrazná pochybení inspektoři loni zjistili u doplňků stravy, zejména u těch nabízených na internetu. Některé obsahovaly nepovolenou látku, jiné mnohem méně účinné látky, než kolik bylo uvedeno na obalu. Extrémní případ vymykající se zkušenosti za mnoho posledních let představoval doplněk stravy z Indie s mimořádně nebezpečným obsahem rtuti.

Výrobek Bruhat Vata Chintamani Rasa zakoupený na aukční síni eBay původem z Indie, obsahoval zhruba 1,5 milionkrát více rtuti, než připouští norma. 

K problematickým komoditám patřily i masné výrobky, kde se zachytilo 250 vzorků zejména z dovozu s nižším podílem masa oproti deklaraci na obalu.

Šidily se však i mléčné výrobky. „Platí, že u mléčných výrobků, zejména těch dražších jako jsou sýry, stále zjišťujeme nižší než deklarovaný obsah mléčného tuku. To byla i loni problematická komodita.“

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 1. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Adam Vojtěch, Jarmila Rážová, Jan Hamáček, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar, Tomáš Šebek