Nejnovější studie IDEA srovnává dopady všech daňových změn přijatých v rámci konsolidačního balíčku jako celek, ale analyzuje také vliv jednotlivých vybraných změn, především pak omezení slevy na manžela nebo manželku s nízkými příjmy.
Studie se dívá na dopady konsolidačního balíčku ve srovnání se současným daňovým systémem, ale také je srovnává se stavem před zrušením takzvané superhrubé mzdy, ke kterému došlo v roce 2021.
Srovnání průměrného zdanění před zrušením superhrubé mzdy v roce 2021 se situací po schválení změn ve vládním balíčku od roku 2024 ukázalo, že si polepší zhruba 90 procent zaměstnanců.
Daně vláda snižovala bohatším. Konsolidační balík je naopak zvýší každému |
Pohorší si ale zaměstnanci s nejnižšími příjmy, kterým zrušení superhrubé mzdy nijak nepomohlo a nyní na ně má dopadnout zvýšení sociálního pojištění. Dále si pohorší ti zaměstnanci, kteří kvůli vládnímu návrhu přijdou o slevu na manžela nebo manželku.
Tato sleva se má nově omezit pouze na domácnosti, ve kterých se jeden z manželů stará o dítě do tří let věku. Nárok již nebude mít současných zhruba 170 tisíc zaměstnanců, ale pouze 95 tisíc. O nárok na slevu přijde také dvacet tisíc zaměstnanců ve věku 55 až 65 let.
Nižší progrese u nejvyšších příjmů
Po schválení změn konsolidačního balíčku v daňovém systému vznikne skupina zaměstnanců s příjmy mezi tří až čtyřnásobkem průměrné mzdy, která bude čelit mezní daňové sazbě přes 50 procent, což je o 17 procentních bodů vyšší daňová sazba, než které čelí zaměstnanci se mzdou přesahující čtyřnásobkem průměrné mzdy. Právě zaměstnanci s nejvyššími příjmy budou čelit nižší mezní sazbě než většina ostatních zaměstnanců.
„Snížení hranice druhé sazby daně z příjmů neovlivní mezní daňovou sazbu zaměstnanců s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Ti tak budou i nadále čelit mezní odvodové povinnosti nižší než většina zaměstnanců,“ upozorňuje spoluautorka analýzy Klára Kalíšková.
31. března 2023 |
