Český úřad zeměměřický a katastrální se rozhodl ukončit anonymní nahlížení do katastru nemovitostí. Od června umožní přístup k plným informacím jen těm, kteří prokáží svou totožnost přes eIdentitu nebo se přihlásí přes Dálkový přístup do katastru.
„Stále mluvíme o digitalizaci veřejné správy, ale bez elektronické identity není možné v digitalizaci dál postoupit. Její používání je snadné, lidé by se to měli naučit a používat,“ říká předseda ČÚZK Karel Večeře. Hlavním důvodem je robotické vytěžování katastru, při kterém si soukromé firmy vytvářejí vlastní databáze o tom, co kdo vlastní, a které využívají k obchodním účelům.
Jak moc lidé nahlížejí do katastru?
Pokud se omezíme pouze na aplikaci Nahlížení do katastru, která je určena k poskytování základních informací o jednotlivých nemovitostech, tak v současnosti máme 90 milionů takových dotazů měsíčně, tedy přibližně tři miliony denně. Výsledkem dotazu je například informace o parcele nebo zobrazení mapy.
Jaký podíl z toho jsou robotické dotazy? A zvýšila se frekvence dotazů od určité doby? Jak si to vysvětlujete?
Pokud občané využívají Nahlížení do KN v posledních letech zhruba stejně, což je vysoce pravděpodobné, pak by robotické dotazy mohly tvořit až dvě třetiny všech dotazů. Před rokem jsme měli 30 až 40 milionů dotazů měsíčně. I v tom byla část generovaná roboty. Nárůst by mohl souviset s opatřeními kvůli GDPR, která ztížila možnost získání osobních údajů z hromadných dat využívaných některými velkými uživateli.
Jak jste se robotickému vytěžování bránili dosud?
Snažili jsme se ho ztížit pomocí Captcha testu (obrázek s deformovaným textem, který musí uživatel opsat do vstupního políčka, aby se ověřilo, že není robot, pozn. red.). Spolu s tím jsme zavedli i možnost přihlášení přes Dálkový přístup do katastru, aby přihlášený uživatel nemusel test vyplňovat. Aby captcha bránila vytěžování, musela být hodně složitá a během jedné návštěvy často opakovaně vyžadovaná, takže jsme za to sklízeli velkou nevoli uživatelů.
Pak ji roboti začali obcházet pomocí zvukové verze pro nevidomé, tak jsme raději přešli na obranu blokováním IP adres. Dnešní technologie ale umí poměrně snadno přesměrovávat dotazy a my tak bohužel odstřiháváme i mnoho poctivých uživatelů, takže to přestává plnit svůj účel. Proto přecházíme na přihlašování.
Proč jste zvolili přihlášení pomocí eIdentity?
Použití identifikace prostřednictvím NIA u fyzických osob je pro státní instituce povinné, plyne to ze zákona o elektronické identifikaci i ze zákona o právu na digitální služby. (NIA = Národní bod pro identifikaci a autentizaci – nástroj zřízený ministerstvem vnitra, který umožňuje zaručené prokazovaní totožnosti při přihlašování k online službám, pozn. red.)
Stále mluvíme o digitalizaci veřejné správy, ale bez elektronické identity není možné v digitalizaci dál postoupit. Její používání je snadné, lidé by to měli naučit a používat. Já osobně využívám přístup přes NIA k Portálu občana a v kombinaci s datovou schránkou mi to ušetří spoustu času, který bych jinak strávil ve frontě na úřadech.
A co firmy, které potřebují ve velkém využívat data z katastru?
V případě právnických osob se využije přihlašování pomocí účtů Dálkového přístupu do katastru, který provozujeme už dvacet let. Je to služba zejména pro profesionální uživatele, která poskytuje placené elektronicky podepsané výpisy z katastru a další výstupy, například kopie listin. Nahlížení je zdarma, ale lze se do něho přihlásit stejnými přihlašovacími údaji jako do Dálkového přístupu.
Co bude ČUZK s údaji o nahlížejících dělat? Přece jsou to cenné informace o tom, kdo se o jakou nemovitost zajímá...
Údaje o přihlášení a o tom, co si kdo prohlížel, budou uchovávány pouze dva týdny. To je doba dostatečná pro vyhodnocení, zda aktivita pod tímto přihlášením je aktivitou lidskou, nebo robotickou. Po deanonymizaci bude vidět, kdo se na co ptá a případně kdo nasadil na vytěžování katastru robota...
Nepřihlášený uživatel tedy neuvidí v katastru nic?
Uvidí stejnou obrazovku s informacemi jako dnes, ale bez přihlášení neuvidí kolonku nadepsanou „Vlastníci, jiní oprávnění“.
Jak je to v sousedních zemích s nahlížením do Katastru? Je to pro veřejnost anonymní a bezplatné, jako doteď u nás?
Je to různé. Na Slovensku je to podobné jako nyní u nás, část údajů včetně vlastníka získáte bez poplatku a bez přihlášení, pro větší rozsah se musíte přihlásit. V Rakousku je to vše s poplatkem, takže ten plní i určitou regulační funkci. Německo má velmi přísný režim, anonymně nezjistíme nic, zájemce se musí identifikovat a sdělit, proč potřebuje kontakt na vlastníka, a pak má možnost na katastrálním úřadě získat jméno a adresu.
Úplné údaje o právech vede pozemková kniha u soudu, výpis z pozemkové knihy však dostane kromě vlastníka pouze ten, kdo prokáže oprávněný právní zájem. Prokazovat ho nemusí notář, který jediný může sepsat kupní smlouvu.
Podle iniciativy „Otevřený katastr“, protestující proti deanonymizaci nahlížení, je vaše změna údajně nezákonná. Jste si jistí, že vaše řešení je právně neprůstřelné? Podal v této souvislosti na ČÚZK někdo trestní oznámení?
Pro porovnání v Německu je přístup k těmto informacím oproti nám dramaticky složitější a nikdo z toho nevyvozuje, že by Německo nedodržovalo principy demokratického právního státu. Pokud někdo nechce využívat elektronický přístup, může jít nahlížet na katastrální úřad, může jít na CzechPoint a nechat si udělat výpis, možností je více. Dálkově elektronicky to však bude pořád nejjednodušší, je to stejně rychlé jako přihlašování do internetového bankovnictví, které využívá většina lidí. Mladší lidé mají rádi QR kódy, tak mohou přejít na přihlášení mobilním klíčem, to je asi nejrychlejší. A trestní oznámení? Rád bych slyšel, pro jaký trestný čin.
Umíte odhalit, které firmy katastr roboticky vytěžují?’
Jednoznačné důkazy se v anonymním prostředí obstarávají velmi složitě. Ještě složitější je to prokázat a ustát i v případném soudním přezkumu. V první řadě to musíme šetřit my, protože užití údajů katastru v rozporu s účelem katastru nebo jejich šíření v rozporu s právními předpisy je přestupkem. Jedno přestupkové řízení proběhlo loni, pro další dokončujeme podklady v současné době. Účinnější by ale mohl být postih ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Co s tím má společného zmíněný úřad? Jde přeci o veřejně přístupná data.
Ta vytěžená data jsou někde dál zpracovávána včetně osobních údajů. Údaje katastru můžete z katastru získat a užít je k účelům uvedeným v katastrálním zákoně, ale nemůžete si z nich vytvořit databázi, dělat různé výběry a obchodovat s nimi. Jde o porušení ochrany osobních údajů.
Co firmy s daty dělají? Týká se to třeba firem nabízejících služby „hlídací pes pro katastr“? Nebo těch, které čerpají data z více veřejných databází a propojují je – například aby zmapovaly vztahy mezi různými lidmi, firmami a nemovitostmi?
Ti různí hlídači se na zvýšené zátěži vyvolané robotickými dotazy pravděpodobně také podílejí, ale nemusí nutně představovat tu největší zátěž. Navíc když vám nabídnu, že budu pro vás sledovat, zda se v katastru neobjevilo nějaké řízení u vaší nemovitosti, není to nezákonné, záleží ale na tom, jak to firma dělá. Druhý příklad je zjevně o zpracování osobních údajů, aniž by k tomu měl zpracovatel souhlas nebo jiný legální důvod. Robotické vytěžování většího rozsahu pod přihlášením lze snáze detekovat a zabránit mu.
Setkala jsem se s případem, kdy dotyčnému přišel domů dopis s nevyžádanou nabídkou od realitky na odkup jeho malého zemědělského pozemku - za nižší cenu, než ho dříve získal, takže ho to spíš pobavilo.
Těch možností využití stažených dat je mnoho. Technické údaje Katastru jsou poskytovány jako otevřená data, když je doplníte o vlastníky, můžete provádět výběry podle různých kritérií. Můžete třeba vybrat zemědělské pozemky ve vlastnictví fyzických osob a nabídnout obeslání s nabídkou odkupu. Navrhnout někomu odkoupení pozemku samo o sobě není v rozporu s účelem katastru, ale problémem je to zpracování osobních údajů, vytváření databáze a výběrů podle zadaných parametrů a obchodování s tím.
Jak se automatické vytěžování odhaluje?
Chování člověka sedícího u počítače a hledajícího konkrétní informace se od algoritmů cílených na systematické vytěžování liší, přestože autoři těchto programů dokážou ledacos zamaskovat. Lze to pouze naznačit v obecné rovině. Algoritmus pro vyhodnocení bere v potaz kombinaci různých parametrů, jako je počet požadavků za časový interval na adresu nebo adresní rozsah, reputaci IP adresy, geolokace a charakteristiky požadavků.
V českých veřejných databázích jako je obchodní rejstřík, katastr a do budoucna třeba evidence skutečných majitelů, je možné zdarma a na pár kliknutí zjistit, komu jaká firma či nemovitost patří. Hned si uděláte obrázek o majetkových poměrech dotyčného. V jiných EU zemích to tak snadno nejde. Jakým směrem se podle vás bude ochrana soukromí u nás do budoucna vyvíjet?
Je to složitá otázka vyvažování ochrany soukromí a tradičního principu veřejnosti některých evidencí. Digitalizace přinesla nové možnosti zpracování dat, což podle některých názorů dřívější celkem vyvážený stav narušilo. Jiní se domnívají, že nové možnosti zpracování dat jsou naopak cestou k naplnění zásady veřejnosti a chtěli by veřejné registry jako otevřená data bez ohledu na ochranu soukromí. My stojíme někde uprostřed a musíme se snažit tyto přístupy nějak skloubit. Bude to ještě dlouhý a složitý proces, protože ani evropské přístupy nejsou jednotné. Námi připravovaná opatření v Nahlížení do Katastru však mají pouze zamezit využívání aplikace v rozporu s jejími provozními podmínkami. Tedy k vytváření paralelních databází s údaji o vlastnících nemovitostí. To je jen malý krok na této složité cestě.
