Provoz každého křížení silnice se železnicí znamená značné náklady.

Provoz každého křížení silnice se železnicí znamená značné náklady. | foto: Drážní inspekce

Jak ušetřit? Zrušme zbytečné přejezdy

  • 26
Obyvatele dvoutisícového Batelova na Jihlavsku na začátku roku překvapil záměr krajského úřadu – zrušit jeden ze dvou železničních přejezdů v obci. Stejně jako dalších dvacet v kraji jej Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která vlastní v Česku koleje, označila za nebezpečný.

Důvodem bylo to, že leží příliš blízko křižovatky s hlavní cestou. Z celkových osmi a půl tisíce přejezdů (z nichž je více než polovina zabezpečená pouze výstražným křížem) mohou být podobně nebezpečných v celém Česku stovky.

Bezpečnost však není jediným důvodem, proč by Správa počet málo využívaných přejezdů ráda omezila. Provoz každého křížení silnice se železnicí totiž znamená značné náklady.

"Právě jejich úsporou můžeme získat více prostředků například na rekonstrukce tratí," uvedl při nedávné konferenci na veletrhu Czech Raildays šéf Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) Jan Komárek.
Podle něj "existuje velké množství přejezdů, které by vůbec existovat nemusely".

Za čtyři roky zmizelo už přes sto přejezdů
Od roku 2003, kdy se správa kolejí oddělila od Českých drah, ubylo 129 přejezdů. Řadu z nich však nahradil nadjezd nebo podjezd, což je mnohem dražší než zachování původního přejezdu.

Jeho zrušení není nijak jednoduchý proces. Se záměrem musí souhlasit kromě vlastníka železnice také vlastník silniční komunikace. Tím je například v Batelově kraj, takže přestože se územního řízení zúčastní sama obec, nemá konečné slovo.

"Navrhujeme, aby do budoucna mohly přejezd využívat pouze osobní automobily," říká starosta obce Petr Janoušek. Cesta přes zmíněný přejezd znamená v Batelově pár set metrů zkratky při cestě do Jihlavy. "Když přes něj ale jedou nákladní auta, mohou na přejezdu uváznout," vysvětlil starosta.

Získat souhlas je nemožné
Železniční trať je totiž blízko křižovatky a náklaďák čekající v koloně může částečně do kolejí zasahovat. Mnohem menší šanci na zrušení přejezdu má SŽDC v případě, že silnici na přejezdu vlastní obec nebo soukromník.

"Jako důvod obce často uvádějí výhledovou výstavbu obytné nebo průmyslové zóny či znemožnění přístupu k určitým parcelám," vysvětluje Anna Kodysová ze Správy.

Vedlejší přejezd, který by bylo možné použít, přitom může být vzdálený jen pár desítek metrů. "V případě, že přejezd leží na soukromých účelových komunikacích (např. polní cesty, pozn. red.), je prakticky nemožné získat souhlas," dodává Kodysová.

Přitom právě na přejezdech bez světel a závor se stane téměř polovina nehod. Loni při všech střetech s vlakem podle údajů drážní inspekce zemřelo 42 lidí, dalších 149 utrpělo zranění. Do zvýšení bezpečnosti jde ročně 150 milionů korun.

Zatímco pro řidiče znamená zrušení přejezdu cestu navíc, lidé ve vlaku mohou čas naopak ušetřit. Před problematickými místy totiž musí vlak zpomalovat, protože strojvedoucí nemá dostatečný rozhled. Pokud by tak činit nemusel, cesta by mohla být rychlejší.