Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o listopadové inflaci v pondělí.
„Meziroční dynamika regulovaných cen v listopadu zrychlí, a to vlivem nízké srovnávací základy loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu. To je hlavní důvod námi očekávaného zrychlení celkové meziroční inflace z 15,1 procenta v říjnu na listopadových 15,5 procenta,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Energie už levné nebudou, máme tu nový normál, říkají analytici |
Podle něj v listopadu pokračoval růst cen potravin, naopak se snížila jádrová inflace, tedy růst cen neregulovaných komodit bez pohonných hmot a potravin.
Podle analytiků Raiffeisenbank měla inflace v listopadu jen malý potenciál růstu a zvýší se na 15,4 procenta. „Důvodem nárůstu je zejména proinflační působení cen potravin a meziměsíční zdražení u čerpacích stanic. Jádrová inflace setrvá zvýšená, ale tentokrát již v meziročním srovnání mohla zaznamenat rychlejší sestup směrem k 14,4 procenta z předchozích 14,7 procenta,“ uvedli.
Gürtler upozornil, že na počátku příštího roku by se mohla vykazovaná inflace znovu zvýšit. „Po odeznění vlivu úsporného tarifu předpokládáme v lednu opětovnou akceleraci celkové meziroční inflace k 17 procentům. Působit bude i skutečnost, že na přelomu letošního a příštího roku průměrné spotřebitelské ceny elektřiny a plynu pro domácnosti zřejmě dosáhnou vládou stanovených cenových stropů,“ uvedl.
Většina Čechů koupí na svátky méně jídla, bojují s inflací i plýtváním |
Analytici se ale shodují, že míra listopadové inflace nebude dostatečně silným důvodem pro Českou národní banku (ČNB), aby na prosincovém zasedání bankovní rady zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
V říjnu spotřebitelské ceny rostly o 15,1 procenta po zářijových 18 procentech. Tempo inflace ovlivnilo zejména započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 16 procent a ceny služeb o 13,4 procenta.
