Hypotéku je výhodné splácet patnáct let, říká předseda Komise pro hypoteční obchody

Ve vlastním bytě či domě bydlí dnes v tuzemsku zhruba čtyřicet procent lidí. Jejich počet se podle předsedy Komise pro hypoteční obchody Františka Pavelky v blízké době ještě o mnoho zvýší. A to mimo jiné také díky hypotečním úvěrům, které jsou v současné době levné jako nikdy před tím. František Pavelka míní, že mít vlastní nemovitost může být velmi výhodné - její majitel se nemusí bát o střechu nad hlavou a ještě má své peníze bezpečně uložené. Připouští ale, že bydlení ve vlastním nemusí být výhodnější než v nájmu za každých okolností: "Pokud bydlíte v solidním nájemním bytě, jehož majitel se o vše postará, může to být z hlediska pohodlí srovnatelné. Protože svého bydlení si musíte hledět, za všechno odpovídáte sami. Teď přeženu, ale představuji si, jak budou za čas majitelé bytů v panelácích platit i za bourání domu, který jim bude padat na hlavu," dodává Pavelka.

Pro koho jsou dnes vlastně hypotéky v tuzemsku určeny? Díky nízkým úrokům a čtyřprocentní státní podpoře jsou velmi výhodné. Ovšem člověk s nižšími příjmy na ně kvůli vysokým cenám nových nemovitostí stejně nedosáhne a movitější lidé je často nepotřebují.

Pokud byty a domy budou pouze pro bohaté, i hypotéky budou převážně pro bohaté. Jestliže budou nemovitosti pro obyvatelstvo s nižšími příjmy, pak budou tyto úvěry i pro ně. Ovšem nutno dodat, že se zapomíná na to, že tu bylo vždy zvykem stavět svépomocí, opravovat, rekonstruovat. V těchto případech mohou lidé získat hypotéku taky a dostupná je prakticky pro každého, tedy i pro žadatele s průměrnými příjmy.

Stále se hovoří o výhodách hypoték. Už méně se ale mluví o rizicích.

Riziko samozřejmě existuje, a sice že tomu, kdo čerpá úvěr, vyschnou příjmy a nebude mít čím splácet. Peníze si totiž půjčuje zpravidla na dlouhou dobu - patnáct až dvacet let.

Hypotéky jsou zatím poměrně mladý produkt a případů, kdy klient nesplácí, zřejmě ještě mnoho není. V budoucnu jich však může přibývat. Na co se musí člověk, který neodhadne své finanční možnosti a na splátky mu nebudou zbývat peníze, připravit?

Jakmile přestane klient pravidelně splácet, banka ho kontaktuje a snaží se s ním najít přijatelné řešení. Pokud má například problémy v zaměstnání, může odložit nebo prodloužit splátky. Jestliže situace takto řešit nejde, nabídne banka prodej nemovitosti. Což bývá pro obě strany ideální. Banka si vezme svoji pohledávku a klientovi většinou zbyde dost na to, aby si pořídil jiné odpovídající bydlení. Druhou variantou je soud a nucená dražba. Ovšem tato možnost často dopadne pro klienta i banku špatně, oba na tom prodělají.

Lze nějak riziku, že náhle nebudou peníze, předejít?

Samozřejmě. Je možné zavčas - tedy ještě před tím, než si klient půjčí - uzavřít pojistku, která by kryla případný nedostatek peněz způsobený například smrtí či úrazem. Je dobré, když už na to myslí za své děti rodiče. Klient s pojištěním má v každé bance ty nejlepší podmínky, a pokud úvěr nemůže splácet, zaplatí ho z pojistky. Tento postup je typický pro anglosaské země, u nás ještě ne.

Jaký klient je pro banku více rizikový?

Šanci získat úvěr mají všichni stejnou, pokud prokáží, že mají dostatečné příjmy. Za rizikovější se obecně považují podnikatelé. U nich je ten problém, že ti šikovní neplatí daně, čili příjmy a náklady jim vycházejí na stejné úrovni. Žijí si sice v blahobytu, mají auta, dost peněz, ale pro banku jsou rizikovými klienty bez dostatečných příjmů. Na daňovém přinání je totiž prokázat nemohou. Jako více rizikový se posuzuje i žadatel, který často mění zaměstnání. Ohled se bere i na typ pořizované nemovitosti. Každá totiž nemusí být pro banku vhodná, například když se z rodinné vily vyklube zámeček v lesích, podle posouzení odborníků finančního ústavu neprodejný.

Žadatel o úvěr se bance zavazuje na velmi dlouhý čas. Lze určit optimální dobu splácení, aby se úvěr příliš neprodražil, nebo naopak vysoké splátky nezasahovaly nadměrně do rodinného rozpočtu?

Ideální doba splácení je kolem patnácti let, u hypoték se státní podporou do dvaceti let. Při kratší době splatnosti se hradí velmi vysoké splátky, při delší pak v celé sumě zaplatí klient příliš na úrocích.

Jak je to vůbec v zahraničí? Je obvyklé, aby si lidé s běžnými příjmy kupovali vlastní nemovitosti?

Například pro Spojené státy americké je vlastní bydlení typické. Lidé si tu - i přesto, že se často stěhují za prací - kupují domy a byty a berou si na ně až v devadesáti procentech případů hypotéku. Úvěr na byt v New Yorku si vzal i americký prezident, když se jeho žena v tomto městě rozhodla kandidovat. Trochu jiné je to v Evropě, kde jsou mezi jednotlivými zeměmi rozdíly. Ve Francii bydlí v nájemních bytech šedesát procent obyvatelstva, v Německu a Dánsku naopak převažuje bydlení ve vlastním. Hypotéku tu využívá až sedmdesát procent majitelů nemovitostí. V tuzemsku zatím zůstavá tento typ úvěru spíše doplňkovým nástrojem financování bydlení, ale v budoucnu se podle mne přiblížíme situaci v západních zemích.