„Pokles je srovnatelný s obdobím na začátku roku 2009,“ uvedl na tiskové konferenci předseda ČSÚ, Marek Rojíček. Tehdy se přitom světové ekonomiky zmítaly v poslední ekonomické krizi.
Podobně vysoký pokles jako ČR zaznamenaly i další ekonomiky v rámci Evropské unie, některé na tom však byly ještě hůře. Například Itálie či Španělsko zaznamenaly propad o šest procent.
HDP eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl v pátek ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat.
Domácnosti neutrácejí
Negativní meziroční vývoj českého HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky a nižší tvorbou kapitálu. Pozitivní vliv měly rostoucí výdaje vládních institucí. Pokles tvorby hrubé přidané hodnoty byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
„Kromě významného snížení zahraniční poptávky se propadly i podnikové investice a negativní vývoj ekonomiky byl ovlivněn také nižší spotřebou domácností,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Restriktivní opatření ze strany vlády přitom postihly pouze dva poslední týdny března, přesto to stačilo na to, aby se zahlodaly do ekonomického výkonu celé země. Podle Jakuba Seidlera z ING by propad v samotném březnu představoval kolem 15 procent, v posledních dvou týdnech pak musel činit kolem 30 procent.
Zaměstnanost se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku klesla o 0,5 procenta. „Růst nezaměstnanosti bude pozvolnější, než například ve Spojených státech,“ tvrdil Rojíček. Očekává, že se kvůli délce výpovědních lhůt dopady pandemie do statistik odrazí až v dalších čtvrtletích.
Podle předběžného odhadu poklesl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 3,6 %, meziročně pak o 2,2 %: https://t.co/VAlribeHFn
#čsú #ceskystatistickyurad #rychlainformace #hdp
Páteční odhad mírně zaostává za odhadem trhu podle šetření agentury Bloomberg. Její rozpětí odhadů bylo široké a pohybovalo se od -7,6 po -1,5 procenta, což dokládá výraznou nejistotu odhadů.
Velký propad teprve přijde
Propad tuzemské ekonomiky následkem pandemie covid-19 a restriktivních opatření tak bude citelný, a to zejména v druhém čtvrtletí. Celkový propad ekonomiky v letošním roce však bude do velké míry záviset na tom, jak rychle se bude ekonomika po uzavírkách zotavovat.
„Aktuálními čísly vyjádřený pokles je nejspíš velmi mírný oproti tomu, co přijde v následujících dvou kvartálech. Kvůli setrvačnosti předchozího byznysu nyní stále ještě manažeři firem vidí relativně dobrá výsledková čísla a mnoho z nich otálí s razantními opatřeními. Reagovat úsporami opožděně začnou, až uvidí v červnu špatné výsledky ‚na papíře'. A to je nebezpečí pro roztočení krizové spirály,“ uvedl Petr Smutný, partner PwC Česká republika a expert na krizové poradenství firem.
Úroky národní banky jsou téměř na nule. ČNB chce pomoci ekonomice |
ČNB předpokládá pro letošní rok výraznější pokles o 8 procent, jelikož čeká pomalejší růst v druhé polovině roku. Na trhu se vyskytují i odhady čekající pokles ekonomiky o více než 10 procent. Podle guvernéra centrální banky, Jiřího Rusnoka, současná data ČSÚ odpovídají očekáváním.
V tuto chvíli nelze vyloučit ani jeden ze scénářů, ty budou totiž záviset na rychlosti zotavení ekonomiky v druhé polovině roku. „Ekonomika se mění velmi turbulentně,“ potvrdil Rojíček. Scénář ekonomického oživení takzvané křivky „V“, – výrazný propad následovaný rychlým oživením – však začíná být méně pravděpodobný.
