Firmy mají mít šanci přežít krach

  • 6
Ojedinělé případy firem, které přežily své bankroty a podnikají dál, by se v Česku měly stát běžnějším úkazem. Ministři se zatím ještě přou, zda krachy mají řídit soudy, či věřitelé. Politici se pustili do reformování pravidel, podle kterých fungují konkurzy.

Dlouholeté statistiky ukazují, že bankrot po Česku je v drtivé většině případů jen trhání mrtvoly, které trvá příliš dlouho a které přijde věřitele velmi draho.

Ve světovém porovnání je český konkurs šestý nejpomalejší (trvá přes sedm let) a čtvrtý vůbec nejdražší.

"Výnosnost se liší případ od případu, ale obecně se pohybuje kolem 5-7 procent," líčí mluvčí České konsolidační agentury Jiří Pekárek. Stát díky tomu, že dnes vymáhá úvěry od nichž ulehčil bankám, čeká na návrat desítek miliard korun, jež vězí v konkurzech. Dostane se ke zlomku.

Se svým návrhem, jak zreformovat bankroty, přišli po několika letech debat vládou pověření experti.

Zcela nový konkurzní zákon by měl zavést možnost reorganizace podniku, což je defakto krizové řízení pod dohledem soudu. Funguje například v USA. Dá šanci firmě která se dostala do problémů s placením dluhů, přežít a vyrovnat se s věřiteli v čase a šíři, na němž se shodnou. Soudce pak jen hlídá, zda reorganizace běží podle plánu a je spravedlivá.

"Při nelikvidačním oddlužení budou i u nás spolurozhodovat věřitelé," líčí mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun. Vláda by má mít nový zákon na stole za měsíc. Dokončování ale provázejí ještě spory. Vicepremiér Martin Jahn se se svými odborníky zkusil zákon ještě předělat podle západních vzorů.

"Musí to být věřitelé, kdo už od začátku řekne, že je výhodné podnik prodat, zachovat, či likvidovat. Soudci tohle neumějí. Je to ekonomické rozhodnutí. Banky si nejlépe spočítají, zda je lepší mít korunu hned, nebo 10 korun za pět let," líčí mladý právník Bohuslav Havel ze Západočeské univerzity.

Propojit názory resortu justice a Jahnových  expertů se daří jen ztěží. "Je to škoda, proseděli jsme nad tím dny. Mimosoudní metody jsou mnohem efektivnější," říká Miroslav Zámečník, který spolupracoval na vyrovnáních Vítkovic, či Zetoru.

Vicepremiér tvrdí, že ještě je čas na změny. "Věřím, že jsme v poločase. Zákon by měl  doznat ještě značných změn," říká Martin Jahn. 

Ministerstvo spravedlnosti ale věří, že už tak vyhovělo radám vicepremiéra dost.  "S tou druhou stranou není možné jednat. Samozřejmě kompromis znamená ústupky z obou stran," říká Dimun."Já věřím, že jsme v poločase. Musí kolem toho proběhnout ještě velká debata, kde by měl zákon doznat značných změn." 

Skončit by také měla praxe, kdy soudce, který na konkurz dohlíží sám vybírá správce a zároveň jej pak brání, když s ním jsou věřitelné nespokojení.

Nově by správce vybíral předseda soudu. Mezi dvěma tvůrčími dílnami ještě panuje rozpor v tom, v jakých fázích a za jakých okolností by věřitelé měli možnost správce odvolat.

"Jsou to jejich prostředky, dejme jim tu pravomoc, ať se více zapojují. My se v praxi setkáváme s tím, že věřitelé jsou pasívní a přebijí je ti, kteří sledují podvodné zájmy," přimlouvá se Jarmila Veselá šéfka Komory pro krizové řízení a insolvenci.