Nejvíc dostávají zaměstnanci u Oskara, České spořitelny a Metrostavu. Ilustrační foto.

Nejvíc dostávají zaměstnanci u Oskara, České spořitelny a Metrostavu. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Firmám se daří, většina slibuje růst mezd

  • 40
Lidé, kteří si chtějí platově polepšit změnou zaměstnání, by se měli poohlédnout mezi bankami a telekomunikačními společnostmi. Naopak lidé pracující pro stavební firmy, některé strojírenské podniky a doly by odcházet neměli. Jejich zaměstnavatelé na příští rok plánují nejvyšší nárůst mezd - mnohdy až o deset procent.

ČTĚTE TAKÉ:
Děsme se socialismu, ne vyšších platů

Z velké ankety MF DNES mezi dvěma sty českých a moravských firem vyplývá, že platový žebříček vede loňský vítěz, mobilní operátor Oskar, následovaný Českou spořitelnou a společností Metrostav.

Průměrná mzda u Oskara by měla letos přesáhnout 50 tisíc korun, třikrát více, než kolik činí průměrná mzda v republice. Na příští rok však růst neoznámil. Česká spořitelna platí svému průměrnému zaměstnanci bezmála 34tisíc korun. A příští rok počítá s přilepšením o pět procent. Metrostav letos vyplatí průměrných více než 32 tisíc a zároveň je mezi firmami, které na příští rok plánují výrazné zvýšení mezd, a to o osm až deset procent.

Většina dotázaných firem však plánuje nárůst mezd zhruba o pět procent. Tento růst schvaluje ministr financí Bohuslav Sobotka. Konec roku se v českých podnicích nesl ve znamení tvrdého vyjednávání zaměstnavatelů se zástupci odborů. Ve většině případů se již dohodli na zvýšení platů o 3 až 7 procent.

"Kolektivní smlouvu jsme podepsali 20. prosince. Zaměstnavatel bude podle kolektivní smlouvy garantovat nárůst mezd o inflaci plus jedno procento," uvedl Roman Hnojský, zástupce odborů výrobce keramických obkladů CHKZ Chlumčany, který patří firmě Lasserberger. S očekávanou inflací ve výši zhruba 2,8 procenta si tak zaměstnanci firmy polepší téměř o čtyři procenta.

Platové nůžky se rozevírají
Mezi jednotlivými profesemi se platové nůžky čím dál více rozevírají. Pomocní dělníci si vydělávají ipětkrát méně než manažeři. Kvůli velkým rozdílům pak statistikům vychází, že průměrná mzda v Česku ke konci září činila 18 833 korun. Dvě třetiny zaměstnanců v Česku si však domů odnášejí méně peněz.

Odboráři navíc potvrzují, že jednání jsou rok od roku náročnější. "Jednání se zaměstnavateli, jednateli zejména zahraničních firem, které vyrábějí v kraji, jsou rok od roku těžší," říká Milan Šubrt, šéf odborů v Libereckém kraji.

Některé nově příchozí továrny na svoji první kolektivní smlouvu teprve čekají. V kolínské automobilce Toyoty, Citroënu a Peugeotu, která začala vyrábět letos v únoru, začíná vedení s odbory jednat o vůbec první kolektivní smlouvě v historii firmy.

Podle mluvčího Matěje Matolína by mohla být smlouva podepsána v únoru. "Dohodli jsme se s odbory, že do té doby nebudeme zveřejňovat naše představy," řekl Matolín.

Mzdy prý porostou, jejich průměrnou výši však automobilka odmítla zveřejnit. Uvedla jen, že nástupní plat dělníka je 14 tisíc korun hrubého měsíčně. Za příliš nízké platy se automobilka stala několikrát terčem kritiky, na Kolínsku je totiž průměrný hrubý výdělek o tři tisícovky vyšší.

Zatímco většina firem zvýší svým zaměstnancům plat alespoň o inflaci, v několika společnostech odbory růst platů ani nežádaly.

"Přišlo nové vedení a podnik se dává do pořádku. Nemá cenu něco požadovat, jsme rádi, že se situace stabilizovala," uvedl odborový předák podniku Kostelecké uzeniny Josef Žák. Čtrnáct stovek zaměstnanců si proto přijde na stejné peníze jako v letošním roce, tedy průměrně 18 tisíc měsíčně.