(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Filmový průmysl chce o 400 milionů korun víc, mají přitáhnout zahraniční štáby

  • 27
Filmaři mají Česko rádi. Za poslední dva roky zde zahraniční štáby natáčely téměř 60 filmových a televizních projektů, za nimiž stáli i­ velcí hráči, jako je internetový obr Amazon nebo televize Sky. Loni zde tito tvůrci utratili bezmála pět miliard korun, v příštích letech však hrozí, že se jejich peníze přesunou jinam.

Další evropské země jsou k ­nim totiž v otázce finančních lákadel mnohem vstřícnější. V­ posledním roce zvýšilo pobídky pro filmaře Německo, Maďarsko či Španělsko.

Jak filmaři utrácejí v Evropě

„Vyjednáváme změnu v systému filmových pobídek, chtěli bychom je do budoucna zvýšit ze současných 20 na 25 procent, abychom se vyrovnali zemím se srovnatelnou úrovní filmařských služeb,“ uvádí Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie (SFKMG).

Jak fungují pobídky

Státní fond kinematografie na začátku fiskálního roku dostane příspěvek od státu, filmaři postupně registrují své projekty.

Pokud filmový štáb splní podmínky, předloží predikci, kolik bude výroba stát. Mezi podmínky může patřit nutnost, aby výrobcem či koproducentem byl český subjekt.

Fond na základě takzvaných uznatelných nákladů (za zboží či služby zakoupené na území České republiky od českých dodavatelů) určí výši pobídky a tyto peníze zablokuje.

Peníze se vyplácejí po skončení natáčení, na základě důkladné analýzy všech faktur.

V Evropě se pobídky vyplácejí třemi způsoby: coby vratka (funguje v­ Česku, Německu, Francii a většině EU), sleva na dani (Irsko, Itálie) a snížení daňového základu (Belgie, Litva).

Zvýšení pobídek prosazuje také ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), který rovněž souhlasí s navýšením na 25 procent. „Jednání stále probíhají, a to především s ministerstvem financí,“ potvrdila MF ­DNES Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury.

Stát v současnosti dává na filmové pobídky 800 milionů korun ročně. Pokud by se dotace zvýšila o pět procentních bodů, příspěvek ministerstva financí by musel vzrůst na 1,2 miliardy. Jinak by totiž fondu došly peníze předčasně a musel by žadatele odmítat. „Není nic horšího než říct zahraničnímu producentovi s hromadou peněz, že se na něj nedostalo,“ tvrdí Fraňková.

„Česká republika ztrácí konkurenceschopnost“

Česko v lákání zahraničních filmařů poslední dobou zaostává. Se současnými 20 procenty, které producentům z jimi utracených peněz vrátí, patří v Evropě k méně vstřícným zemím.

„Česká republika ztrácí v tomto ohledu ve srovnání se zahraničím konkurenceschopnost,“ míní Kateřina Weissová, výkonná ředitelka Asociace producentů v audiovizi (APA). Děje se tak navzdory novele audiovizuálního zákona, která v ­roce 2016 systém filmových pobídek zjednodušila, což se projevilo na růstu výše vyplacených pobídek v­ porovnání s minulými roky.

Asociace už pokles objemu zahraničních zakázek zaznamenala. Jelikož sbírá údaje od svých členů – nezávislých producentů v oblasti zahraniční tvorby, reklamy a české tvorby – registruje od roku 2015 pokles v této oblasti o zhruba půl miliardy korun. Objem českých zakázek se přitom o téměř 200 milionů zvýšil.

Pobídky totiž patří k hlavním faktorům, podle nichž si filmoví producenti vybírají lokalitu k natáčení. A­ procento, které se jim ve formě proplacení části nákladů vrátí, hraje významnou roli. Přitahovat filmaře se nicméně státu vyplatí. Jak vyplývá ze studie poradenské společnosti Deloitte, filmový průmysl v tuzemsku celkově produkuje tržby přes 104 miliard korun.

Téma navýšení pobídek padlo tento měsíc i na jednání v Los Angeles, kde se sešli zástupci SFKMG a APA s předními hollywoodskými studii a streamingovými platformami typu Netflix či Amazon. „Od zahraničních studií jsme dostali jednoznačnou zpětnou vazbu, že pokud by Česká republika zvýšila pobídky na 25 procent, mnohé z nich by si ji vybraly pro své natáčení,“ tvrdí Fraňková.