Exekuce

Exekuce | foto: Profimedia.cz

Exekuční lavina za bilion korun. Vláda chce bezútěšnou situaci řešit

  • 415
Počet lidí v exekuci se meziročně mírně snížil. Beznadějně zadlužený nicméně zůstává každý desátý dospělý obyvatel Česka. Vláda chce u protiprávních vymáhání zasáhnout, naději představuje i osobní bankrot. Exekuce navíc v posledních letech výrazně brání rozvoji ekonomiky.

Exekuce se v posledních třech letech, kdy v Česku rekordně klesla nezaměstnanost, staly významnou překážkou pro rozvoj české ekonomiky. Podniky marně shánějí lidi, některé dokonce hovoří o odmítání zakázek. Lidé v exekuci se totiž často nechtějí nechat oficiálně zaměstnat, protože by jim většinu platu strhával exekutor. 

Pomoci by mohl nový insolvenční zákon, který začne platit od 1. června. Umožní požádat o definitivní oddlužení i lidem, kteří dosud nedokázali podmínky osobního bankrotu splnit. MF DNES o tom příští týden přinese podrobné informace v seriálu Jak se zbavit dluhu. První díl vyjde v pondělí.

Nové exekuce přibývají, ale naštěstí čím dál tím pomaleji: loni 505 tisíc, předtím 612 tisíc a předtím (2016) 680 tisíc. Podíl na tom má i zákaz takzvaných rozhodčích doložek před třemi lety. To byly dodatky k úvěrovým smlouvám, podle kterých mohly úvěrové firmy posílat své dlužníky do exekucí jako na běžícím pásu a s dluhem narostlým do obludných rozměrů. 

Exekuce

„Pročistil se trh a mohlo by to počet nových exekucí snížit, ale se závěry je brzo, trvá i několik let, než se dluh dostane do exekuce. Zároveň máme příznivou ekonomickou situaci, lidem se daří a dluhy splácejí,“ upozorňuje právník Petr Němec, který pomáhá dlužníkům vymanit se z protiprávních exekucí.

Exekuční byznys

Jde o vybranou kategorii dlužníků s právně vadnou doložkou. Odhadem sem spadá 200 až 300 tisíc exekucí z celkových 4,7 milionu. Například ministryně práce Jana Maláčová avizovala, že Česká správa sociálního zabezpečení, která má na starosti exekuci důchodů, by mohla některé takové exekuce zastavovat. Podobně, jako s tím dnes dlužníkům pomáhají některé neziskovky.

Exekuce jsou přitom obrovský byznys – Exekutorská komora ČR uvádí, že předlužení lidé dluží věřitelům zhruba 300 miliard korun na jistinách, ale ve skutečnosti se hraje o mnohem víc.

„Nejsou v tom úroky z prodlení, náklady na vymáhání, advokáti, exekutoři... Ve skutečnosti je to násobně víc, spíš 700 miliard až bilion korun,“ myslí si Radek Hábl, odborník na dluhovou problematiku a autor informačního webu mapaexekuci.cz.

Počet exekucí na dlužníka

Podle Němce za nárůst nesplatitelných exekucí v uplynulých letech mohou i soudci obecných soudů. „Máme dobré zákony, například lichva podle nich není legální. Někteří soudci jsou ale přetížení nebo nekvalitní a je pro ně jednodušší přiřknout v exekuci úvěrové firmě vše, co požaduje, a odškrtnout si vyřešený případ,“ říká.

Část z nekvalitně nařízených exekucí by tak už podle dnešní legislativy šla z různých důvodů zastavit (lichvářský úrok, uzavření ve finanční tísni). V posledních týdnech se na vládní úrovni rozběhla diskuse o tom, že by některé staré exekuce mohl zastavit sám stát. Týkat se to má konkrétně těch s neplatnou rozhodčí doložkou. Už nyní by obecné soudy měly ze zákona takové exekuce přezkoumávat a případně zastavovat – ale nedělají to.

Podle ministerstva spravedlnosti je to složité a exekucí k přezkoumání je hodně. Chce se o to ale pokusit. „Pracujeme na tom, abychom jednotlivým soudům zajistili aktuální seznamy běžících exekucí s rozhodčími doložkami,“ říká Andrea Šlechtová, mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Zastavením exekuce se dluh nerozplyne

Které rozhodčí doložky jsou neplatné, se nedá šmahem říct. Dlužníkovi může napovědět například webová aplikace Doložkomat, již vytvořila nezisková organizace Člověk v tísni. Němcův web „Exekutor má smůlu“ uvádí, že je u některých úvěrových smluv používaly společnosti Home Credit, Essox, Cetelem, Komerční banka či Finpomoc.

Podle exekutora Martina Tunkla, člena prezidia Exekutorské komory ČR, u veřejnosti nyní nesprávně vzniká dojem, že některé exekuce vedou exekutoři nezákonně nebo že jsou dokonce vykonstruované. „Soud musí přezkoumat každou exekuci zvlášť, stát nemůže zasahovat za desetitisíce účastníků. Je povinností každého, aby se staral o své řízení a podal návrh na zastavení exekuce,“ říká.

Připomíná, že úspěšným zastavením exekuce se dluh nerozplyne. Řízení se pouze vrací na začátek a věřitel může znovu požádat obecný soud o rozhodnutí, co s nespláceným dluhem. Pro dlužníka to ale může být výhra. „Celková vymáhaná částka se snižuje o náklady a odměnu exekutora, náklady na rozhodce, náklady na advokáty, protiprávní úroky a sankce,“ vypočítává Hábl.

Pokud jistinu a část příslušenství už dlužník v minulosti zaplatil, je dokonce šance, že si v novém řízení bude moci nárokovat něco nazpátek. „Nejvyšší takto vrácená částka přesahovala 200 tisíc korun,“ vybavuje si Hábl. Vedle soudních exekucí v Česku běží další statisíce správních exekucí, které od lidí vymáhají úřady – například finanční a sociální správa, zdravotní pojišťovny. O nich ale žádný komplexní přehled neexistuje.