Ze souhrnného hodnocení vyplývá, že země, které jsou na žebříčku nejvýše, jsou schopné lépe obstát v době pandemie a souvisejících ekonomických problémů. Dokázaly více investovat do zdravotnictví, lépe zajistit univerzální zdravotní péči a méně tolerovaly porušování demokratických principů.
Vyšší míra korupce se objevila převážně v porušování zásad právního státu spojené s omezováním osobní svobody, včetně svobody projevu.
Celosvětová pandemie ukázala, jak jsou státy schopné reagovat v nouzové situaci. Studie ukazuje, v mnoha případech, státy v otázce korupce a odpovědnosti neobstály. Vypovídají o tom nejen zbytečné ztráty na životech, ale i fungování státního systému.
V mnoha zemích se odložily volby, projednávalo se méně zákonů, odkládaly se státní zakázky i investiční plány a dodnes jim chybí dlouhodobé strategie pro boj s následky způsobené covidem-19.
Korupce také odklonila finanční prostředky od potřebných investic do zdravotní péče, takže některé komunity v určitých státech zůstaly bez lékařů, vybavení či klinik a nemocnic.
Úplatky za testy a léčbu nebo zadávání veřejných zakázek na zdravotnický materiál se staly stěžejním problémem napříč celým světem.
„Nákup ochranných masek, roušek či respirátorů a jiných zdravotnických materiálů nebyl řešen transparentně,“ říká Daniel Eriksson, prozatímní výkonný ředitel Transparency International. Dodal také, že kvůli tomu bylo pro zkorumpované lidi velmi jednoduché pumpovat peníze do vlastních kapes.
Studie poskytuje ponurý obraz o stavu zemí na celém světě a uvádí, že většina z nich dosáhla za téměř deset let malého nebo žádného pokroku v boji proti korupci a dodává, že současná pandemie zhoršila situaci v mnoha zemích.
Roušky k (ne)zaplacení. Tajné služby řeší státní nákupy v době koronakrize |
„Pandemie není jen zdravotní a ekonomická krize. Je to korupční krize, kterou v současné době nedokážeme zvládnout,“ uvedla předsedkyně Transparency International Delia Ferreira Rubio.
„Čím je země demokratičtější a otevřenější, tím je schopnější velmi rychle se vypořádat s korupcí a naopak,“ dodává Daniel Eriksson z Transparency International.
Dánsko a Nový Zéland na čele, Česko se propadlo
Index vnímání korupce (CPI) je jediným globálním žebříčkem, který měří korupci a porovnává její míru v jednotlivých zemích. Stal se tak nejkomplexnějším a nejcitovanějším korupčním indexem na světě.
Pohled na jednotlivé národy ukazuje, že tři země s nejnižší mírou vnímané korupce jsou Dánsko, Nový Zéland a Finsko. Na druhém konci spektra je Jižní Súdán, Somálsko a Sýrie z celkových 180 hodnocených zemí.
Česká republika se v roce 2020 propadla o dva body na celkových 54 bodů ze sta možných. Ze 44. místa na 49. příčku, o kterou se dělí s Ománem a Rwandou.
V rámci sedmadvacítky členských zemí Evropské unie se Česká republika drží na loňském 19. místě, které však udržela jen díky odchodu Velké Británie z Evropské unie. O poslední pozici v evropském srovnání se dělí Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko se 44 body. Průměr Evropské unie 64 bodů se Česku nadále vzdaluje.
Krize v české státní správě
„Pandemická krize zvýraznila negativní trend, se kterým se v Česku potýkáme delší dobu, a to rozklad státní správy. V oslabeném systému jsou následky covid-19 citelnější a viditelnější,“ komentuje situaci Petr Leyer, ředitel Transparency International v České republice.
Fotogalerie |
Průzkumy samotné státní správy ukázaly, že za poslední roky došlo k poklesu efektivity a k prohloubení politického vlivu na fungování úředníků. Dlouhodobě se nedaří přilákat zkušené odborníky do služeb státu. Procesy modernizace a odstranění zbytečné byrokracie se zasekly. Nedaří se prosazovat ani zcela nezbytná operativní, legislativní nebo ekonomická protikorupční opatření, která jsou mezinárodním standardem.
„Podivné nákupy zdravotnického materiálu, nefunkční trasování, neexistující komunikační nebo zmatečná očkovací strategie. To vše jsou důsledky odborně vyprázdněných a v důsledku neefektivních úřadů. Vládní politici nemají zájem budovat sebevědomou administrativu. Hlavním kritériem je loajalita, takže v době pandemie logicky sklízejí ovoce neschopnosti a chaosu,“ doplňuje šéf české Transparency International.
Index vnímání korupce se zaměřuje na veřejný sektor a na jednotlivé vlády a administrativu, jak se snaží omezovat korupci, např. formou protikorupční legislativy.
„Problém korupce a jejího vnímání ve společnosti je jedním z důležitých faktorů, podle kterých se hodnotí kvalita institucí v dané zemi. Je stejně důležitá jak pro domácí podnikatelský sektor, tak i pro zahraniční investory,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank ČR.
Podle jejich slov pandemie covid-19 nám jen připomněla, jak kvalita institucí, správy věcí veřejných a budování důvěry občanů ve stát je pro prosperitu země klíčová.
