„Tím, jak se problém medializoval, už mnoho výrobců receptury mění,“ poznamenal ministr. Přesto by podle něj bylo ideálním řešením problém vyřešit textem v legislativě. Ta by podle něj mohla být připravena v prvních pěti měsících příštího roku a schválena Evropským parlamentem do roka a půl.
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona |
Jurečka v úterý odeslal dopis předsedovi Evropské komise, aby mu poděkoval, že si po třech letech vzal téma dvojí kvality za jednu z priorit, kterou je třeba vyřešit, a požádal ho o změnu zákona.
„Žádám, aby do připravované legislativy, která se týká ochrany spotřebitele, byla vložena jedna jednoduchá věta, která říká: Je-li výrobce stejný a výrobek se tváří marketingově stejně, spotřebitel má důvod si myslet, že je produkt totožný a měl by mít i stejné složení a stejnou kvalitu,“ řekl ministr. V rozhovoru pro iDNES.cz dodává podrobnosti.
Jak chcete v připravované legislativě k dvojí kvalitě definovat stejnost výrobku? Může to být právně problematické, protože výrobci mohou malinko změnit design a říci, že jde o zcela jiný výrobek.
Jednou z podmínek v testech potravin, které jsme provedli, bylo, že se posuzovalo, zda výrobek lze z marketingového hlediska považovat pro spotřebitele za stejný. Když se podíváte na výrobky typu rybí prsty, některé nápoje, ledové čaje apod., tak je na první pohled evidentní, že lze výrobek z marketingového hlediska považovat za stejný. Výrobek má stejnou barvu obalu, název apod. To jsou jednoduchá vodítka, která se dají posuzovat.
11. července 2017 |
Ve volebních programech hodně rezonuje téma potravin, ochrany českých výrobků, soběstačnosti apod. Nezanikají podstatná témata jako je vyjednávání nových dotačních pravidel pro české zemědělce?
Nesouhlasím, že je toto téma upozaděno. Prioritám ve společné zemědělské politice (SZP) po roce 2020 byla v médiích věnována poměrně veliká pozornost. Za KDU-ČSL je důležité, aby tato politika, tedy výpočet národních obálek, byla spravedlivější než doposud. Společnou zemědělskou politiku chceme více cílit na konkrétní činnosti a zaměřit se na citlivé komodity. Chceme více podpořit zemědělce, kteří pěstují ovoce, zeleninu, brambory, chmel, cukrovou řepu a dělají živočišnou výrobu, protože to má dopady na krajinu. Tito zemědělci pěstují erozně odolnější plodiny, například krmné plodiny, které prospívají půdě. Toto chceme podporovat, protože na to je vázána zaměstnanost.
Jaké další změny v unijní politice razíte?
Ze SZP je pro nás důležitá i otázka zjednodušení administrace a kontrol. To, co zažíváme od roku 2014, je nesmírně náročné pro nás jako státní správu, ale i samotné zemědělce. Před tři čtvrtě rokem jsem říkal Philu Hogenovi (eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova, pozn. redakce), že pokud po roce 2020 nedojde alespoň ke 40procentnímu snížení administrativní náročnosti, zemědělci to budou velice silně kritizovat. Dám příklad: spoustu věcí můžeme dnes zjistit ze satelitního snímkování, systému Galileo, a nemusíme zemědělce zatěžovat fyzickou kontrolou. Takto se dají zjistit i další věci: jakou plodinu farmář pěstuje, jakým způsobem pole obdělává apod.
Občas je vám předhazováno, že dostatečně nekopete za malé farmáře, ale hájíte hlavě priority velkých zemědělských podniků.
To jednoznačně odmítám. Z hlediska plošných plateb, vyplácených ať už na hektar, nebo v rámci oblastí LFA (znevýhodněné oblasti, nejen na horách), kterých je padesát procent, bereme velkým podnikům ročně v rámci degresivity čtvrt miliardy korun. Tyto peníze dáváme na hromádku investičního opatření, kam si mohou sáhnout úplně všichni. Malí zemědělci do 150 hektarů si mohou sáhnout do všech tří obálek, zatímco velcí nemohou jít do obálek pro malé. Za ministrů ODS během sedmi let dosáhli malí zemědělci na projektech do jednoho milionu korun na 232 milionů korun. Za dva roky nového období za mého působení to bylo z Programu rozvoje venkova přes miliardu korun.
V jakém smyslu může být nová dotační politika EU po roce 2020 pro české zemědělce nevýhodná?
Evropská komise by chtěla přijít s návrhem povinného zastropování dotací. Pro Českou republiku je to velká hrozba, máme totiž nejvyšší průměrnou velikost zemědělských podniků v Evropské unii, v průměru zhruba 130 hektarů. Pokud bychom souhlasili se zastropováním, tak těch 730 podniků, kterých se krácení dotkne, vytváří zhruba polovinu pracovních míst v zemědělském sektoru, mají 71 procent chovaných dojnic a přes 90 procent chovaných prasat a drůbeže. Zastropování navrhované Komisí by mělo velice negativní dopady na celý agrární sektor v ČR. Chceme pro malé zemědělce prioritní platbu na první hektary, ale nemůžeme přistoupit na to, že ztratíme soběstačnost a že zemědělci skončí s živočišnou výrobou.
Považujete za reálné, aby se do konce vašeho mandátu prosadily ještě nějaké podstatné zákony týkající se zemědělství?
Z našich plánů máme všechno splněno. Zůstala nám v Poslanecké sněmovně pouze novela mysliveckého zákona a novela lesního zákona, která se týkala nezcizitelnosti státních lesů a marketingového fondu. Jsou to věci v podstatě připravené, nová vláda je může otočit a poslat do legislativního procesu.
