Některé z modro-stříbrných přístrojů, jež byly schopné přijímat pouze mince, byly v provozu i více než dvacet let. Výhledově dráhy plánují jejich nahrazení modernějšími zařízeními.
"Automaty byly poměrně dost poruchové, jejich následné opravy pak stály hodně peněz," uvedla jeden z důvodů jejich vyřazení ředitelka odboru osobní přepravy ČD Luďka Hnulíková.
Dalším problémem bylo to, že většina automatů nebyla schopná vytisknout lístek do konkrétní stanice, ale pouze určit jeho platnost podle počtu kilometrů. Před stisknutím správného tlačítka tak musel cestující vyhledat přesnou vzdálenost do cíle své cesty.
Namísto jízdenky z České Třebové do Olomouce tak automat vytiskl lístek s platností do 90 kilometrů. Stejný šlo ale použít také pro cestu do Hradce Králové nebo Náchoda.
To však přinášelo zmatky do účetnictví drah. "Nebylo možné zpětně vykázat, na jakou trať byla jízdenka skutečně použita," řekla Hnulíková. Právě za prokazatelnou ztrátu z osobní dopravy dostávají ČD peníze od krajů a od státu.
Vybrané automaty vydávaly jízdenky až na vzdálenost 200 kilometrů. Protože ale nebyly schopné přijímat bankovky, bylo potřeba mít pro nákup dostatek mincí. Například v Itálii jsou ale tyto přístroje schopné přijímat nejen papírové peníze, ale také platební karty.
České dráhy prodaly prostřednictvím automatů necelé procento ze všech jízdenek.
