K dohodě o výši nájmu došlo už v roce 1997, zákon o jednostranném navyšování nájmů začal platit až v roce 2006. Nejvyšší soud však v odůvodnění poukázal na to, že při dohodě před 15 lety se jednalo o nový smluvní vztah, který nebyl zatížen regulací, a obě strany se tak dohodly naprosto svobodně.
Přijetí tohoto stanoviska předcházelo rozdílné rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze. Situaci, kdy majitel bytu a nájemník v roce 1997 svobodně uzavřeli dohodu o každoročním zvyšování nájmu o míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem, hodnotil každý soud jinak.
"Nejvyšší soud se tak postavil za rozhodnutí Městského soudu v Praze, který správně uzavřel spor tak, že tato dohoda je platná, i když byla uzavřena ještě před účinností zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájmu," uvedl v tiskovém prohlášení mluvčí NS Petr Knötig.
"S ohledem na smluvní volnost, kterou účastníci měli při uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu (regulace nájemného se nevztahovala na nově uzavřené nájemní smlouvy), jsou podmínky sjednané ve smlouvě, za nichž může být výše nájemného měněna, výrazem jejich svobodné vůle," píše se ve stanovisku.
