Kromě nich si při srovnání průměrných mezd před dvanácti lety a nyní pomohli nejvíce soudci a bankéři, ale třeba také tlumočníci či filmoví režiséři. Soudcovský talár přinesl v novém režimu jistotu desetinásobku.
To vše platí, pokud se profesní vzestupy a pády v moderní historii měří pouze penězi. Pokud by se jako vodítko vzalo to, jak si lidé jednotlivých profesí váží, žebříček vítězů a poražených by vypadal poněkud jinak. Stálicí v pořadí podle "společenské prestiže" jsou už přes deset let lékaři, vědci či učitelé.
Prestiž a peníze, to jsou pro veřejnost dvě rozdílné věci. "Mají-li lidé posoudit prestiž povolání, pak mzda hraje samozřejmě důležitou roli. V první řadě se ale lidé řídí společenskou prospěšností, náročností či odpovědností," uvádí Miluše Rezková z Centra pro výzkum veřejného mínění.
Na piloty se sice sociologové v průzkumech prestiže neptají, ale hodnocení by zřejmě bylo velmi dobré. "Lidé odpovídají podle žebříčku hodnot, takže nejdůležitější jsou ti, kteří mají v rukou lidský život či lidské zdraví," míní Rezková.
Lékaři potvrzují, že na společenské uznání si nemohou stěžovat. "Vnímám, že lidé se dnes k praktickým lékařům chovají jinak než za socialismu. Dnes už nejsme dobří jen pro rozdělování pacientů na odborná lékařská pracoviště," uvádí dětský lékař se soukromou praxí Milan Kudyn.
O vzestupu společenské prestiže své profese mluví i pilot ČSA Dušan Horák. "Dnes může naši práci ocenit daleko větší množství lidí, protože se více létá. Za socialismu byla cesta letadlem výsadou úzké skupiny společnosti," uvádí pilot, který hájí i vysoké platy ve svém povolání. "Dříve bylo v letadle pět pilotů, dnes jsou dva."
Pokud by se prestiž a peníze spojily dohromady, výsledek bude zhruba následující: vítězí spíš intelektuální profese, kde je nutná vysoká kvalifikace. Ke dnu naopak klesají zaměstnání v těžkém průmyslu, který byl za socialismu protežován jak v odměnách, tak v očích veřejnosti.
Horníkům, hutníkům či traktoristům platy poskočily vpřed nejméně a mnohdy dosud nestačily ani vyrovnat růst cen. Zatímco průměrný plat vystoupal od roku 1998 na čtyřiapůlnásobek, mzdy v někdejších klíčových odvětvích socialistického hospodářství stouply zhruba jen třikrát.
Zdaleka nejde jen o peníze. Dolů šla tato povolání v těžkém průmyslu i podle společenské prestiže. "Hlavně dělnické profese, které minulý režim oslavoval, zamířily po společenském převratu dolů. Ze stejných důvodů klesla třeba i prestiž dojičky," uvádí Tuček.
Zatímco u platů hraje roli především to, jak si uvedené odvětví vede a jaká je po jednotlivých profesích poptávka, názory na společenskou prestiž se pole sociologů příliš nemění.
Mírné posuny přicházejí ve chvíli, kdy se o některé profesi začne hodně mluvit - v kladném či záporném slova smyslu. "Záleží na tom, zda nastává nějaký významný společenský pohyb.
Jakmile se začíná víc mluvit o odměňování učitelů, tak se na tuto oblast soustředí více pozornosti a lidé si uvědomí náročnost a obtíže spojené s vykonáváním této profese. Naopak to třeba funguje u bankovních úředníků, jimž prestiž mírně klesla v minulých letech v souvislosti s krachy a problémy peněžních ústavů," míní Rezková.
