Vlak z Číny dorazil na překladiště do Mělníka. Foto: archiv  Express

Vlak z Číny dorazil na překladiště do Mělníka. Foto: archiv Express Interfracht Brno

Novodobá železniční hedvábná stezka spojila Čínu a Pardubice za 16 dnů

  • 42
Hedvábná stezka bývala důležitou obchodní trasou spojující Evropu se srdcem Číny. Pardubice se nyní staly koncovou stanicí novodobé podoby hedvábné stezky. Tentokrát vedla po kolejích a cílem byla počítačová továrna Foxconn.

Vlak s padesáti kontejnery s počítačovými součástkami potřeboval jen 16 dní na to, aby dorazil z čínského města Wu-chan do Pardubic. Drobnou vadou na kráse celé akce byl fakt, že vyložit ho mohli až v Mělníku.

V Pardubicích totiž není vhodná vlečka k překladišti, která by cestu nákladu zkrátila. Chybí chystané a zároveň neustále odkládané logistické centrum s kontejnerovým terminálem na břehu Labe s napojením na čtyři druhy dopravy. A tak do Foxconnu náklad dorazil 9. listopadu na kamionech.

I přes to zdárně proběhl první pokus o přepravu tak velkého nákladu z Číny po železnici. A je pravděpodobné, že budou následovat další. Kdyby se firma spolehla na běžnou přepravu zaoceánskými loděmi, trvala by cesta nejméně měsíc.

"Je příjemné být u začátku něčeho úplně nového," řekl Miroslav Chytil, jednatel dopravní společnosti Express Interfracht Czech, která se na této mimořádné logistické akci podílela na posledním úseku mezi polskou vesnicí Malaszewicze a Pardubicemi.

Podle něj je nejdůležitější, že se tímto okamžikem pozemní přeprava zboží z Číny zatraktivnila a otevřela se více zákazníkům.

Vlak ujel denně 700 kilometrů

Vlaková souprava s kancelářskou technikou vyjela z Wu-chanu 24. října. Trasa vedla přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko.

"Rekordní čas kontejnerového spoje se mohl zdařit jen díky mezinárodní spolupráci, inovativní logistice a moderním řešením za pomoci informačních technologií při přechodech hranic," uvedl na webu firmy Hans Reinhard, šéf hlavního švýcarského přepravce InterRail Holding, který řídil celou trasu jízdy.

Velkou roli pro hladký průběh cesty sehrálo použití elektronických informací při proclívání, čímž se výrazně zkrátily čekací lhůty na hranicích.

Vlak ujel za den v průměru sedm stovek kilometrů. Například na ruské Transsibiřské magistrále urazí kontejnerová vlaková souprava za den v průměru tisícovku kilometrů, ale bez překládání. Na čínskokazašské celnici se například vlak díky elektronickému odbavení dokumentů zdržel pouze 1,5 hodiny a na přechod vlaku z úzké na širokou kolej bylo potřeba 10 hodin.

Kontejnery z Číny nakonec dorazily od západu

Dopravci už dokázali přepravit náklad z Číny do Německa po železnici, v Česku šlo ale o první případ. Pro expediční firmy je totiž nesmírně složité dohodnout překládání nákladu a zajištění proclení v co nejkratším čase. Doprava po železnici je totiž o něco dražší než po moři, a pokud by byl vlak pomalý, pro firmy by železnice nebyla atraktivní.

První pokus vyšel. To, že unikátní cesta nákladního vlaku z Číny do Pardubic nebyla výjimkou, dosvědčuje brněnský dopravce. "Už teď víme, že se podobné cesty budou napřesrok pravidelněji opakovat," řekl Miroslav Chytil.