Spalovny považují novou směrnici za zadostiučinění. Ilustrační foto

Spalovny považují novou směrnici za zadostiučinění. Ilustrační foto | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Do Česka se má dovážet odpad ke spalování, Bursík to odmítá

  • 71
Do Česka bude možné dovážet odpad na spalování ze zahraničí. Umožnila to nová evropská směrnice, která dala větší "pravomoci" spalovnám. Ty totiž z odpadu při jeho pálení mohou vyrábět teplo nebo elektřinu, čímž ho nejen likvidují, ale také využívají.

Na první pohled slovíčkaření, které však v praxi znamená velký přínos pro spalovny. Odpad za účelem využití totiž může volně putovat po Evropě z jedné země do druhé. A to dosud nešlo.

Ministerstvo je zatím proti
Věc má jeden háček. Dovoz odpadu na "využití" ve spalovnách bude možný pouze v případě, že s tím bude souhlasit ministerstvo životního prostředí. A současné vedení ministerstva o něčem takovém nechce ani slyšet. Dokonce kvůli tomu prosadilo upravení evropské směrnice, která původně s možností omezení dovozu ze strany státu vůbec nepočítala a trh s ním měl být úplně liberalizovaný.

"Podařilo se prosadit, že členský stát bude mít možnost dovozy odpadů omezit nebo dokonce zakázat," vysvětlil Martin Bursík, ministr životního prostředí, který nechce dovoz odpadů do spaloven povolit.

Pro ekologické aktivity je však i takto omezená směrnice stále příliš liberální. "V čele ministerstva může být časem někdo, kdo dovoz odpadů bude podporovat, a pak nebude tato možnost nic platná," říká Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

Naopak spalovny považují novou směrnici za "zadostiučinění". "Pohlíželo se na nás jak na skládky, přitom komunální odpad má výhřevnost jak hnědé uhlí a při jeho spalování vzniká teplo i elektrický proud," říká ředitel spalovny v Praze – Malešicích Aleš Bláha.

Už dříve přitom české spalovny zaznamenaly zájem zahraničních firem o spalování jejich odpadu. Šlo především o ten německý. Ministerstvo však dovoz odpadu dosud vždy zamítlo. To se spalovnám nelíbí a argumentují tím, že například z Německa se odpad vozí z bližší vzdálenosti než z jiných měst na konci republiky.

Dobrým příkladem je liberecká spalovna, která je od hranic vzdálená třicet kilometrů. Přivézt odpad ze Žitavy do Liberce je tak ekologičtější než například ze sto kilometrů vzdáleného Hradce Králové. "To je sice efektní srovnání, ovšem s touto logikou bychom museli mít spalovnu v každém okrese," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Podle něj má být odpad vyřešen na místě svého vzniku. "Tedy my se postarejme o odpad vzniklý v Česku a Němci nechť se starají o svůj odpad v Německu," dodává Kašpar.

Likvidace podraží
Spalovny navíc podle chystané novely zákona o odpadech v Česku budou muset z každé tuny spáleného odpadu platit nově poplatek do krajských rozpočtů. Podstatně větší přirážku chystá ministerstvo také za skládkování.

V tuzemsku zatím fungují jen tři velké spalovny komunálního odpadu. V budoucnu jich však zřejmě přibude, i díky zdražení skládek. Plány na stavbu spalovenmá například německý koncern MVV, který v Česku vlastní několik tepláren. "Spalovny jsou jsou velmi dobrým řešením energetického využití odpadu. Možnosti výstavby nových spaloven zkoumáme," uvedl jednatel MVV Václav Hrach.