Stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban MF DNES řekl, že o možnosti měnit ceny proudu každý kvartál již jednal s energetickou burzou, regulačním úřadem i energetickými firmami.
"Kdyby se cena měnila podle aktuálního vývoje cen na burze, tak by nyní mohla výrazně klesnout," řekl Urban. Podle něj by se měl nový systém zavést buď od poloviny letošního roku, nebo alespoň od ledna roku 2010.
Kvůli propadu ekonomiky u nás i v okolních zemích se výrazně snižuje spotřeba elektřiny a ceny na burze už od loňského podzimu padají. Cena elektřiny pro domácnosti na druhé čtvrtletí například vychází oproti ceně stanovené pro celý letošní rok (včetně všech poplatků) o 47 procent níž. Jednoduše řečeno: ten, kdo platí měsíčně za elektřinu tisíc korun, mohl by teoreticky od dubna platit jen pět set.
Elektrárenská firma ČEZ možnost měnit si cenu elektřiny kvartálně nabízí už od loňska, zatím ji však využil jen zlomek domácností.
"Nemáme se změnou ceny po kvartálech problém," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Problém by neměl ani druhý největší dodavatel elektřiny, E.ON. Upozorňuje však na to, že do konečné ceny pro domácnosti vstupuje i regulovaná cena za služby, a tu nyní stanovuje Energetický regulační úřad svou vyhláškou na celý rok.
"Pokud by se frekvence jejího vydávání měla změnit, jednalo by se pravděpodobně o změnu legislativy, kterou bychom samozřejmě respektovali. Na straně komodity, tedy samotné ceny elektřiny, jsme v současné době schopni poskytovat zákazníkům aktuální nabídku, která reflektuje vývoj na energetických burzách," řekl mluvčí E.ON Vladimír Vácha.
Energetický regulační úřad změnu cen elektřiny po kvartálech nevylučuje, podle něj by se však mělo nejdřív všechno dobře propočítat. "Myšlenka čtvrtletní ceny je velmi dobrá, ale hlavně teď, když cena klesá. Až půjde zase cena vzhůru, tak výhodné to nebude," upozornil předseda úřadu Josef Fiřt.
Elektrárenské firmy i obchodníci navíc podle něj uzavírají například smlouvy s dodavateli na rok dopředu, což je cenově výhodnější, než když se smlouvy mění každé tři měsíce. Dražší dodávky surovin by se podle Fiřta tak promítaly i do konečných cen. "Mělo by se všechno nejdřív dobře spočítat, aby se čtvrtletní ceny nakonec neobrátily proti spotřebitelům," upozornil Fiřt.
Čtvrtletně se ceny stanovují například u plynu. Důvodem, proč zde není problém pružněji s cenami hýbat kvartálně, je podle něj jiný systém dodavatele. "Je tady v podstatě jen jeden velký dodavatel (Gazprom), který cenu pro RWE také čtvrtletně mění, a kvartální změny cen jsou tedy vynucené," řekl Fiřt.
Skepticky se na častější změny cen proudu dívá spotřebitelské sdružení SPONEL. "Dneska, když ceny padají, to vypadá lákavě. Mělo by to smysl, kdyby se to zavedlo hned. Ale není to žádné systémové řešení. Ceny elektřiny by to nezprůhlednilo," řekl Petr Cibulka, který sdružení zastupuje.
Pokud by sociální demokracie svůj návrh skutečně prosadila a ceny by se začaly čtvrtletně měnit od příštího roku, došlo by pravděpodobně ke třem poklesům a jednomu růstu. Podle největší energetické burzy ve střední Evropě, německé EEX, by měla od ledna stát elektřina v základním pásmu 53 eur oproti u nás nyní platným 57 eurům, pak dvakrát za sebou klesá a v posledním čtvrtletí stoupá na 56 eur.
Rekordně nízké ceny, které se na burze nyní pohybují kolem 33 eur, by se podle analytiků mohly udržet celý rok do úrovně kolem 50 eur. Jedním z hlavních důvodů je očekávaný velký pokles spotřeby, ale i propad cen emisních povolenek.
