Odbory v čele se Středulou jsou k vládním návrhům kritické od začátku. V žaludku jim leží například zavedení nemocenského pojištění, škrtnutí školkovného nebo konec daňových úlev na zaměstnanecké benefity.
Středula se také nechal slyšet, že některá opatření vládního balíku jsou zcela nekoncepční. Jako příklad uvádí, že zatímco tiché víno zůstává bez spotřební daně, kojenecká voda se přesune do vyšší sazby DPH.
Odbory proto představily vlastní návrhy, jak by se otázka veřejných financí měla řešit. Středula hned v úvodu ujistil, že on ani odbory nejsou pro návrat superhrubé mzdy. „Není k tomu žádný důvod, vrátit zpátky to nejde,“ uvedl Středula.
11. května 2023 |
„Celý příjem veřejných financí tvoří ze dvou třetin příjmy od zaměstnanců a důchodců. Jsou to daňoví soumaři. Neustále jsou vystavováni tomu, že majetkově silnějším se daně snižují, ale zátěž se pak přesouvá na stranu zaměstnanců. Tyto konsekvence jsme ve vládním balíčku viděli hned,“ dodal Středula s tím, že svými návrhy chtějí odbory otevřít prostor k diskuzi, vládě tedy nabízejí alternativu, ale nečekají, že by měla všechna jejich opatření přijmout.
Odbory chtějí například vrátit hranici pro paušální daň zpátky na jeden milion korun nebo zrušit stravenkový paušál. „Ten by se totiž mohl využít pro daňovou optimalizaci,“ vysvětlil Středula, který by také chtěl změny v dani z nemovitosti tak, aby se ale netýkala těch, kteří na tom finančně nejsou nejlépe. Opatření prý cílí na ty, kteří mají velké majetky.
Dále by odbory zvýšily minimální mzdu. „Navýšení minimální mzdy by mohlo do rozpočtu přinést až dvě miliardy korun, protože by z toho byly vyšší odvody,“ dodal Středula s tím, že je proti vládou navrhovanému zavedení nemocenského pojištění.
V návrzích odborářů figuruje také návrat elektronické evidence tržeb (EET), která by měla do rozpočtu přinést asi dvacet miliard korun. To je ale nereálné podle ministerstva financí. „Počítat stejně jako opozice s přínosem 20 až 25 miliard ročně je naprostým ignorováním nástupu bezhotovostní ekonomiky. V roce 2017 při zavedení EET totiž činil podíl hotovostních plateb, které se z rozhodnutí Ústavního soudu smí v rámci EET evidovat, zhruba osmdesát procent, zatímco v roce 2025 by to mělo být již jen dvacet,“ stojí v prohlášení resortu.
Středula také zdůraznil, že je potřeba podpořit růst ekonomiky. „Za nás je to podpora technického školství, výzkumu, vývoje, zemědělství s cílem zvýšit podíl tuzemských potravin. Chtěli bychom také podpořit nájemní bydlení, malé a střední podnikání a cestovní ruch,“ doporučuje Středula.
„Chceme ukázat, že lidé nemusí přijmout, co navrhuje vláda. Těch řešení je mnohem více,“ doplnil hlavní ekonom ČMKOS Martin Fassmann s tím, že odbory navrhovaný balíček je konzistentnější než ten vládní.
Vládní reforma urychlí inflaci, tvrdí odbory
„K rovnováze veřejných financí se nedá proškrtat. Tohle je už osmá reforma, kde je ta stabilita veřejných financí? Asi to nebylo tak, jak se tvrdilo. Reforma musí být konzistentní, stejnosměrná, nemůžete mít vedle sebe opatření, která vám rozpočty napravují a zároveň dělají další díry. Reformy musí být v ekonomické realitě a ukotveny v čase. Dnes zažívám nejvyšší inflaci od devadesátých let, a to už dva roky. Před očima se nám vypařují naše příjmy,“ upozorňuje Fassmann, podle kterého vládní reforma dále urychluje inflaci, protože mimo jiné vyvolává inflační očekávání u domácností.
„My inflaci v našich opatřeních neposilujeme. Vláda se vykašlala na boj s inflací,“ myslí si ekonom.
Odbory dále nesouhlasí se snížením prostředků na platy zaměstnanců ve veřejné sféře. „Upozorňovali jsme například na situaci, kdy si zaměstnanci úřadů práce mohli sami chodit pro dávky,“ upozornila šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková s tím, že o věci chtěli jednat s premiérem Fialou. Ten ale prý nereagoval.
Podle ministerstva financí odbory celkově nepředstavily reálné úsporné kroky vedoucí k nižšímu zadlužování, nýbrž jen obecná doporučení za „údajně 160 miliard korun bez opory v ekonomické realitě.“
„Namátkou zrušením institutu loss carryback nelze získat třicet miliard, pokud ho firmy nevyužily ani v desetinovém objemu. Navíc se jedná pouze o jiné rozložení daňové zátěže v čase, nikoliv o skutečnou úsporu. To stejné platí pro odboráři navržené zrušení mimořádných odpisů za sedm miliard. Zrušením stravenkového paušálu dále není možné získat dvacet miliard, když negativní rozpočtový dopad jeho zavedení činí díky souběžně nižšímu využívání stravenek méně než jednu miliardu.
V pondělí představený balík není prvním vystoupením odborů, které resort financí kritizuje. Ostře reagoval také na výpočty odborářů, podle kterých přijde tříčlenná rodina, kde oba rodiče mají průměrnou mzdu, v důsledku všech navrhovaných opatření o více než 178 tisíc ročně, pokud rodiče pracují ve veřejné sféře, rodina zaměstnaná v soukromém sektoru pak bude tratit více než 150 tisíc.
„Jejich (odborářský) modelový příklad průměrné rodiny, která příští rok zaplatí až o 178 tisíc korun víc než letos, je čistá demagogie založená na vymyšlených předpokladech,“ psal resort financí ve své reakci.
11. května 2023 |
