Statistika přitom podchycuje jen oficiálně zaměstnané cizince, kterých bylo v Česku ke konci listopadu přes 239 tisíc. Při započítání cizinců pracujících na živnostenský list nebo rovnou načerno bude jejich čistý výdělek ještě podstatně vyšší.
Eurostat při skládání ojedinělé statistiky vycházel z dat, která mu poskytly jednotlivé členské země EU. Od čistého výdělku cizinců se navíc pokusil odečíst náklady na cestu do cílové země.
Nejvíc vydělali Slováci, ale...
Podle této metodiky plynula největší část z peněz vydělaných cizinci v Česku do peněženek občanů Slovenska. Těch u nás pracuje přibližně 103 tisíc a po odečtení daní si loni vydělali přes deset miliard korun. Na rozdíl od jiných cizinců se nemusí potýkat s jazykovými problémy a pracovním povolením. Často mají dobré vzdělání a ve firmách zastávají vysoké posty. Je také zřejmé, že většinou nepracují načerno.
Česko zároveň patří mezi pět evropských zemí, kde si oficiálně vydělává nejvíce lidí pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii. Celkem si tady zaměstnanci bez unijního pasu vydělali přes osm miliard korun, což je podle Eurostatu stejně jako v Británii a Itálii a jen o něco méně než ve Španělsku a vedoucím Nizozemsku. Tam si cizinci pocházející ze zemí mimo EU přišli přibližně na 13,5 miliardy korun.
Stále je třeba mít na paměti, že jde o oficiální statistiky a při započítání šedých a černých výdělků by pořadí vypadalo jinak.
Ukrajince obírá o čistý výdělek mafie
V Česku statistikou hýbou Ukrajinci. Pracovní povolení jich má 54 tisíc a z porovnání oficiálních údajů pak vyplývá, že by druhá nejtučnější suma z celkových čistých výdělků cizinců měla plynout občanům Ukrajiny. Jenže neziskové organizace, které se nelegální prací cizinců zabývají, hovoří až o pětinásobku Ukrajinců, kteří v Česku pracují.
V takovém případě by i při podprůměrné mzdě a jen sezonní práci Slováky v čistých výdělcích snadno trumfli. Jejich "pracovní trh" má však nekompromisní specifika. Často musí spoléhat na pomoc mafie, která jim zajišťuje pracovní kontakty, ale tvrdě za to vyžaduje odměnu.
"Jdou do zahraničí bez znalosti jazyka, nevyznají se v úředních věcech, pak jsou snadným terčem obchodníků s lidmi," říká Lenka Samková z Arcidiecézní charity, která se mimo jiné snaží těmto lidem pomoci najít legální cestu k práci.
"Jako pomocné síly v kuchyni berou kolem osmdesáti korun na hodinu, ale půlku odvádějí mafiánům," říká Češka zaměstnaná v pražské restauraci. Podle ní navíc Ukrajinky obvykle platí mafii také za ubytování a z vydělaných peněz jim tak zůstává podstatně méně. Lépe se jim vydělává až v případě, že se jim podaří získat pracovní povolení.
"S trochou štěstí si pak přijdou i na třicet tisíc měsíčně, hlavně profese, jako jsou svářeči či soustružníci," vyjmenovává Samková specializované dělníky, po nichž prahnout tuzemští zaměstnavatelé.
Ženy podle ní nejčastěji oficiálně pracují v hypermarketech, kde berou od 70 do 100 korun hrubého na hodinu. Ukrajinci mají také problém dostat peníze domů a obvykle se přitom nevyhnou dalšímu "zdanění", ačkoli je vozí v hotovosti. Podle Eurostatu oficiálně z Česka odešlo do zemí mimo EU jen 2,7 miliardy korun.
