Část obyvatel EU ohrožená chudobou a vyloučením meziročně vzrostla o 0,8 procentního bodu na 21,9 procenta. V roce 2015 ovšem činila 24 procent. Informoval o tom v pátek evropský statistický úřad Eurostat.
Covid uvrhl do chudoby dvacet tisíc českých dětí, vyplývá ze zprávy UNICEF |
Eurostat upřesnil, že 75,3 milionu obyvatel bylo ohroženo chudobou a 27,6 milionu trpělo výrazným sociálním a materiální nedostatkem. Riziko chudoby a sociálního vyloučení se výrazně odvíjí od pracovní aktivity a podle unijních statistiků žilo loni v domácnostech s nízkou intenzitou zapojení do trhu práce 27,1 milionu lidí.
Chudobou či sociálním vyloučením byly loni ohroženy přes dvě třetiny nezaměstnaných a zhruba pětina důchodců. Mezi zaměstnanými lidmi dosáhlo ohrožení 12 procent. Riziko je o něco častější v případě žen než mužů. Riziko bylo vyšší také u mladých lidí a osob s nízkou úrovní vzdělání.
Ohroženo chudobou a sociálním vyloučením bylo 35,8 procenta obyvatel Rumunska a 33,6 procenta obyvatel Bulharska. To byly v roce 2020 dva nejvyšší údaje v EU. Na opačné straně žebříčku jsou Česko, kde chudoba a sociální vyloučení hrozila 11,5 procentu lidí, a Slovensko (13,8 procenta).
Odvrácená tvář Jablonce. Stovky lidí živoří, mají dluhy a žijí v holobytech |
V evropských statistikách o příjmové chudobě dosahuje Česko dlouhodobě příznivých údajů. Před časem nicméně sociolog Daniel Prokop upozornil, že se v jistém smyslu může jednat o statistický klam. Příjmová chudoba je totiž určena jako 60 procent mediánu příjmu na celostátní úrovni. Příjmový medián se přitom mezi evropskými státy velmi liší.
Lze tak předpokládat, že chudí ve státech s vysokým příjmovým mediánem budou mít příznivější životní podmínky než ve státech s nízkým mediánem. Míra může být také ovlivněna nastavením sociálních dávek. Díky dávkám se míra lidí ohrožených chudobou snížila v EU o osm procentních bodů na 17 procent.
