„Dětskou chudobu u nás málokdo sleduje. Dá se říct, že před covidem byl český sociální systém dobře nastaven a funguje poměrně efektivně, jinak by bylo v chudobě každé třetí dítě, takhle je to každé desáté,“ uvedla Gomba.
Podle ní je v Česku v relativní chudobě zhruba stejný podíl dětí jako v Dánsku či na Islandu a ČR patří mezi státy s nejnižší mírou chudoby. Situaci ale zhoršila epidemie. „Kvůli covidu spadlo do chudoby 20 tisíc dětí,“ řekla Gomba. Dodala, že děti ze samoživitelských rodin trpí chudobou čtyřikrát častěji než z rodin s oběma rodiči.
Podle Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR pandemie nejvíc dopadla na rodiny. Nařízená omezení ovlivnila péči, vzdělávání, práci i příjem. Do problémů se dostaly hlavně takzvaní dohodáři a živnostníci i samoživitelky a samoživitelé, uvedl Pertold. Dodal, že pomoc od vlády byla opožděná, pokud vůbec dorazila.
Šéf České správy sociálního zabezpečení František Boháček míní, že český sociální systém byl na řadu situaci připraven už před pandemií. Pravidla se jen upravovala, a to třeba u výše a doby vyplácení krizového ošetřovného kvůli zavřeným školám.
KOMENTÁŘ: Koho v Česku ohrožuje chudoba po celý život |
„Stávající systém je velmi solidární. Pořád je ale nějak zastropován. Pokud se v rodině vyskytl covid a oba rodiče byli v karanténě, tak byl výpadek příjmu 50 procent a u vyšších příjmových skupin kvůli nastaveným redukčním hranicím ještě větší,“ podotkl Boháček.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy politici v epidemii „nedopustili neblahý dopad na životní úroveň svých voličů“ a vláda s pomocí obstála. Kovanda dodal, že poskytování podpor v krizi má smysl. „Obávám se, že vládní politici zjistili, že je snadné se zadlužovat,“ řekl ekonom. Dodal, že dluhovou spirálu budou muset řešit příští generace.
Podle statistického úřadu před epidemií hrozila příjmová chudoba 9,5 procenta obyvatel Česka. V přepočtu je to asi milion lidí. V posledních letech podíl a počet chudých díky dobré kondici ekonomiky klesal. Jak se v zemi lidem změnily příjmy kvůli ošetřovnému, karanténám či výpadku práce v minulém roce po rozšíření covidu a nařízených omezeních, ukáže letošní průzkum.
Výsledky statistici představí příští rok. Člověku hrozí příjmová chudoba, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni před nákazou pro jednotlivce činila 13 640 korun za měsíc. V předchozím roce byla o 822 korun nižší.
