Na rozdíl od komerčních staveb by dotované družstevní byty mohly být až o pětinu levnější. Minimálně pětinu ceny budou muset zájemci o byt zaplatit jako členský vklad družstvu.
Prostředky, které stát družstvům poskytne, půjdou ze Státního fondu bydlení. Podle slov ministra financí Bohuslava Sobotky peníze z fondu vystačí několik let.
Smyslem zákona je podpořit výstavbu nájemních bytů. Nalákat má hlavně lidi se středními příjmy. Naopak nemá být "zbytečně atraktivní" pro ty domácnosti, které si mohou pořídit bydlení vlastními prostředky na trhu.
Družstva jsou skeptická
Kvůli slučitelnosti s evropským právem ale může stát poskytnout družstvu bez souhlasu Evropské komise během tří let nejvýše sto tisíc eur, tedy asi tři miliony korun. Brusel tak chce zabránit, aby stát zvýhodňoval skupinu vlastníků před jinými.
Právě proto jsou samotná družstva k návrhu skeptická. Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Vít Vaníček už dříve uvedl, že družstvo tak může postavit během tří let zhruba 12 až 15 bytů.
Velká družstva ale nemají o výstavbu za těchto podmínek zájem.
Stát dá existujícímu nebo nově vzniklému družstvu příspěvek 100 000 korun na byt. Dalších až 700 000 korun si bude moci družstvo vzít jako úvěr s roční úrokovou sazbou tři procenta a splatností 20 let.
Splácet se bude v nájemném
Právě tento úvěr pak bude nájemce splácet v nájemném. U bytu zhruba za 1,5 milionu korun bude družstevník 20 let měsíčně splácet kolem 7000 korun.
V České republice se družstevní výstavba výrazně snížila po roce 1989, kdy stát přestal tento druh staveb podporovat a zaměřil se na podporu vlastnického bydlení.
Ze zhruba 3,83 milionu trvale obydlených bytů je družstevních více než 650 000. To je asi 17 procent bytového fondu.
Podle představ ministerstva pro místní rozvoj by se díky tomuto zákonu mělo ročně stavět přes 5 000 družstevních bytů. Loni firmy dokončily zhruba 32 300 bytů.
