Dokument mají na summitu EU-USA podepsat 30. dubna ve Washingtonu americký prezident George Bush, předseda Evropské komise José Barroso a kancléřka předsedajícího Německa Angela Merkelová.
"Usilujeme o bezpřekážkový transatlantický obchod," cituje z dosud důvěrného návrhu dohody magazín Der Spiegel. Partnerství se má stát prvním krokem ke společným standardům a normám pro průmyslové podniky a finanční sféru. Budou se týkat mimo jiné pravidel kolem duševního vlastnictví, ale také zdravotnictví, potravinářství a energetiky.
Plán sjednocování standardizace by měl přinést finančnictví a průmyslu miliardové úspory. Merkelová vidí ve výstavbě hospodářské spolupráce důležitý krok, který by
měl zlepšit vztahy mezi Evropou a Amerikou. Jako země předsedající nyní v
EU a skupině významných průmyslových zemí G8 Německo přikládá ekonomické
součinnosti ústřední roli.
Plán je dobrý, ale..
Obecně jde o velmi chvályhodný záměr, na němž mohou ekonomiky jako celky na
obou stranách Atlantiku jednoznačně vydělat, reagoval analytik HVB Bank
Pavel Sobíšek. "Bohužel, od záměru k realizaci bývá v podobných případech
dost daleko a politici nebudou mít snadnou úlohu vyvrátit argumenty různých
lobbistů, proč to či ono nejde," podotkl.
Pokud bude dokument přijat, mnohým českým firmám se otevřou dveře na americký trh, řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Rozdílné normy a absence vzájemného uznávání certifikací dnes podle něj komplikuje či znemožňuje menším firmám pronikat na americký trh, tyto podmínky prý předurčují tuto výsost spíše větším podnikům. Jde především o technické obory, ale například také o energetiku, kde jsou rozdílné standardy skutečným problémem, dodal.
Co přinese Česku?
Český export do USA tvoří jen dvě procenta celkového exportu, což je méně než u většiny zemí EU, upozornil Sobíšek. Význam opatření pro český průmysl může ale podle něj být i nepřímý. "Jednak bývají české výrobky subdodávkami exportérů z jiných zemí EU, jednak se případnému přiblížení amerických technických norem evropským časem přizpůsobí také země Latinské Ameriky," poznamenal.
Finanční výhody prý zatím dohoda nespecifikuje. Do značné míry bezbariérový finanční trh však podle expertů může v konečném výsledku snížit transakční náklady v kapitálových obchodech mezi USA a EU až o 60 procent. Sjednocení technických postupů, norem a povolovacích podmínek může redukovat výrobní náklady v průmyslu o sedm procent.
Deník Bild dnes dohodu označuje za "projekt století". "Přinejmenším jde o nový začátek v hospodářských vztazích mezi EU a USA," říká v listu předseda Evropské komise Barroso.
Poradí i manažeři
"Podniky ušetří miliardy, které nyní musejí vynakládat na přizpůsobování svých výrobků rozdílným pravidlům a standardům." Když se podle něj sníží náklady na tyto byrokratické překážky, bude více peněz k dispozici na investice do vědy i inovací a vytváření nových pracovních míst.
Merkelová a Barroso se v pondělí večer sejdou na zámku Meseberg u Berlína, kde
se budou o hospodářských vztazích s USA radit s manažery velkých firem. Mezi dalšími výhodami má být například sjednocování schvalovacích řízení v kosmetickém, farmaceutickém nebo chemickém průmyslu nebo výrobě autopříslušenství. Kromě toho chtějí Evropané a Američané vybudovat společné energeticko-technologické centrum.
Pokrok v hospodářském partnerství by se pak každý rok probíral na pravidelné vrcholné schůzce. Do projektu se má zapojit i Kongres USA a Evropský parlament.
Kancléřka Merkelová o hospodářské partnerství usiluje od loňského roku a na počátku letošního prý pro tuto myšlenku získala George Bushe. Jejím cílem je budovat transatlantickou spolupráci na dalším pilíři vedle dosavadní bezpečnostní a zahraniční politiky. Summit EU-USA ve Washingtonu se však příští týden bude věnovat i řadě
politických témat. Nové členské země EU si například slibují, že půjde také
o víza do USA.
