Na peníze určené na vyrovnávání rozdílů mezi chudšími a bohatšími částmi Unie tak Češi dosáhnou v příštím sedmiletém rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027 hůře než dosud.
„Pokud se bavíme o HDP, tak ať to počítám jak chci, Česká republika je na 85 procentech průměru HDP Unie, a tím pádem ji to kvalifikuje mezi země, které budou spíše v tom sestupném pásmu,“ říká česká eurokomisařka Věra Jourová o českých nadějích, že příliv peněz zůstane zachován i po roce 2021.
Podobně na tom budou další země střední Evropy, jejichž ekonomiky mají také silně vzestupnou tendenci – tedy Polsko, Slovensko a částečně i Maďarsko. Návrh nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie však nepředpokládá zásadní přesun peněz z východu Evropy na problematický evropský jih, byť k jistým změnám nepochybně dojde.
„Jak v té zemědělské, tak v kohezní politice se teprve bavíme o vzorci, podle něhož se peníze z těchto kapitol přerozdělí do států, které to potřebují,“ uvádí Jourová. Podle ní se musí projevit, že mnohé jižní země Unie mají nejen nižší tempo ekonomického růstu, ale třeba také výrazně vyšší nezaměstnanost. „Zároveň platí, že přesuny peněz z východu na jih nesmí být drastické. Šoky by neprospěly nikomu. A pokud se někde budou peníze ubírat, nebude to rozhodně ze sta na nulu,“ dodává.
Příjmy odjinud
To však ještě nemusí znamenat, že by Česko mělo získat z unijního rozpočtu méně peněz než v dobíhajícím rozpočtu. Jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas ekonom Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, určitě se sníží příjmy ve dvou dosud zcela dominantních oblastech českých příjmů – jak z kohezních fondů, tak z kapitoly rozpočtu na zemědělskou politiku. I když „tyto obálky se scvrknou“, jsou tu ale podle Zahradníka i jiné šance, jak peníze z Bruselu získat.
Jak se daří Evropské unii
„My jsme doposavad velmi slabí ve schopnosti čerpat prostředky z jiných kapitol evropského rozpočtu, které jsou v podstatě závislé na schopnosti projektů prosadit se v celoevropské projektové soutěži. Tam čerpáme v průměru tři procenta možností, které máme,“ uvádí Zahradník.
„Za předpokladu, že v tom budeme dobří, což je potom jaksi nálepka spojená spíše s bohatšími členskými státy, tak se nakonec vůbec nemusí ukázat, že bychom o nějaké prostředky přišli,“ dodává.
To potvrzuje i Jourová, podle níž jsou v této části rozpočtu navíc kapitoly, kde se peníze na roky 2021 až 2027 výrazně navyšovaly. „Půjde o velké částky, například u vědy a výzkumu, kde se objem peněz téměř zdvojnásobuje. Zvyšují se i peníze na program Erasmus, aby mladí Evropané mohli studovat v zahraničí. Budou to i peníze na vojenské zakázky, či na digitalizaci a robotizaci,“ uvádí eurokomisařka.
Podle Zahradníka by se mělo jednat o klíčovou vládní prioritu. „Je naprosto zásadní úkol pro českou vládu speciálně se připravit na tuto možnost. Připravit se na to, že stávající styl využívání prostředků evropského rozpočtu se zkrátka již překonal,“ uvádí ekonom. „Zbohatli jsme a i kvůli tomuto zbohatnutí na určité oblasti nemáme nárok, nicméně se nám otevírají další příležitosti,“ pokračuje s tím, že vláda by měla vytvořit komplexní akceschopný plán, jakým způsobem si sáhnout i na tyto prostředky.
Právní stát jako klíčová věc
Výhodou Česka ve vyjednávání budoucího rozpočtu EU je, že podle slov premiéra Andreje Babiše nemá problém s podmínkou fungování právního státu pro přidělování peněz z fondů Unie, kterou Komise spolu s rozpočtem navrhla. Na rozdíl od Polska a Maďarska, které mají k podmínce výhrady. Mohla by totiž dopadnout na ně. Podle eurokomisařky Jourové je ale přijetí této podmínky pro čisté plátce do rozpočtu věcí zásadní.
