Podle něj problémy na české banky, které měly jejich zahraniční matky, teprve dolehnou. "Z Česka se může stáhnout kterákoli banka," říká v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES. Podle něj si totiž ještě většina tuzemských bank nepřiznala ztráty, které jim hrozí z investic do realit. Až to udělají, budou jejich odpisy ještě větší a ceny realit mohou jít dolů.
Opouštíte šéfovské místo v jedné z nejlépe platících firem v Česku. Navíc uprostřed krize, která bankéřům nepřeje. Proč?
Kdy jindy by měl bankéř skončit než v době, kdy je jeho branže v útlumu? Podle mého je právě teď ten nejlepší čas na odchod. Určitě se nebojím toho, že bych neměl dost práce.
Máte už nějaké konkrétní nabídky či nápady?
Buď přijde geniální nabídka, co dělat, nebo neodolatelná nabídka. Ale chtěl bych si zkusit podnikat sám na sebe, takže předpokládám, že by to mohlo být investování do firem, které jsou v problémech. Čili koupit firmu, ozdravit ji a za pár let se ziskem prodat.
Takže je možné, že se z investičního bankéř stane pan továrník?
Ano. (smích) Jeden můj kamarád říká, že by ze mě byl dobrý továrník, že jsem k tomu předurčen. Nemyslím si, že by vedení podniku byla nějaká raketová věda. Ale spíše se vidím jako finanční investor, představa, že teď budu třeba dvacet let vyrábět třeba propisky, mi moc nesedí.
Dělal jste na mnoha akvizicích, máte přehled o trhu. Už víte, z jaké branže by firma, do níž byste investoval, mohla být?
Podle mého názoru úplně nezáleží na tom, z jakého jsou odvětví. Specifická znalost odvětví není nutná. Důležitější je dobře znát finanční toky ve firmě a rozumně si spočítat návratnost investice.
Pokud byste se rozhodl investovat do nějakého podniku a potřeboval úvěr, půjčí vám dnes nějaká banka?
Určitě ano. Jsou tady banky, které mají stále poměrně dobrý apetit, ale rozdíl je samozřejmě v podmínkách. Zatímco dříve jste dostali úvěr na šestinásobek EBITDA firmy (zisk firmy před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace, pozn. red.), dnes je to zhruba 3,5násobek. Banky chtějí dnes vidět hlavně hotovost, kterou může podnik generovat.
Vladimír Šolc (38)Do české Deutsche Bank nastoupil na podzim 2006 jako šéf investičního bankovnictví, od začátku roku 2007 do konce letošního září české zastoupení banky vedl. Předtím působil od roku 2000 v Credit Suisse First Boston, kde byl nejdříve v představenstvu pražské pobočky, později se přesunul do londýnské kanceláře. Jako poradce se podílel na více než 30 transakcích, z těch nejznámějších na privatizaci Českého Telecomu a koupi společnosti Unipetrol. Vladimír Šolc je ženatý a má dvě děti. Rád cestuje a mezi jeho záliby patří gastronomie a dobré víno. |
Příliš ne. Stále tady vidíme obrovský rozdíl v očekávání vlastníků firem a ochotě investorů platit. Očekávání jsou totiž rámcově na stejné úrovni, na jaké byla před rokem a půl. Bez ohledu na to, že se trhy zřítily a je tady krize. Majitelé firem chtějí v podstatě stále stejné peníze.
Takže krize se do českých firem ještě dostatečně "nezažrala"?
Příliš ne. Majitelé mají stále ještě zdroje, z nichž firmu drží v chodu, nebo jim v tom vydatně pomáhají banky. Někdo jim kdysi řekl, že hodnota jejich firmy je osminásobek EBITDA, a i když podnikají v rizikovém odvětví, stále na této ceně trvají. To je nesmyslné.
Žádné akvizice tedy v Česku neprobíhají?
Pár akvizic jsme letos viděli, ale šlo vesměs o dlouhodobě chystané transakce, klidně i pět let. Ono se toho celkově zatím na trhu tak moc nestalo. Na firmy, i když jsou v červených číslech, banky zatím moc netlačí. Tím pádem není ani tlak na prodeje samotných firem. Myslím, že ten čas ještě přijde.
Mohou to tedy odstartovat banky?
Podle mého názoru si řada z nich vůbec nepřiznává míru problematičnosti svých úvěrů. Žádná z nich totiž nemá zájem odepisovat. Kdyby ty majitele začaly tlačit do prodeje, musely by si říct: "O. K., tak my tady máme problém, musíme vytvářet opravné položky, což se začne zakusovat do našeho kapitálu." A to zatím nikdo moc nechce udělat. Podívejte se na největší poskytovatele úvěrů na trhu: všichni se tváří, že se vcelku nic neděje, že jsme už dosáhli dna. Ale ona doba odpisů přijde a první to bude u realitních záležitostí.
Může to stlačit ceny nemovitostí dolů?
Už teď, když přijdete za developerem a ukážete v hotovosti osmdesát procent ceny nemovitosti, tak na vás mrkne, řekne, abyste to nikomu neříkali, a byt vám s dvacetiprocentní slevou prodá. Nemovitosti jsou zde podle mého reálně výrazně níž, než jak se tváří v inzerátech. V okamžiku, kdy by pokles cen developeři otevřeně přiznali, tak by se trh sice rozhýbal, ale všichni by začali vykazovat ztráty.
Myslíte i banky?
Banky i samotní developeři, což není v jejich zájmu.
Může kruh někdo rozseknout?
Ano. Počítám, že v jednu chvíli někdo řekne - nejspíš banka, která má v realitním trhu napůjčováno málo - že už jde o moc velké riziko a všechno přecení nebo prodá. Pak už budou muset zareagovat i ostatní. Nikdo už se nebude moci tvářit, že se nic neděje.
Může takové přecenění investic do realit ohrozit stabilitu českého bankovního systému?
Ne. Centrální banka všechny velké tuzemské banky testovala a z náznaků, co máme, to vypadá, že se cítí celkem komfortně. Pro banky bude odpisování bolestivé, ale zvládnou to. Otázkou ovšem zůstává, jak se zachovají jejich zahraniční matky v budoucnosti.
Co tím myslíte?
Český bankovní trh má jeden strukturální problém: není tady žádná česká banka. Přestože například v Maďarsku způsobila tamní banka OTP výrazné problémy, ze země prostě neodejde, protože je tam doma. Stejně tak jako polská PKO BP u severních sousedů. Z Česka se na druhé straně může stáhnout kdokoli.
Ale velké české banky zase argumentují, že jsou pro své matky slepicemi snášejícími zlatá vejce, takže není důvod, aby se stahovaly...
Jen do okamžiku, než jim jejich vlastník řekne: "Stáhněte se." A jejich vlastník je dnes velmi často stát. V nadsázce říkám, že devadesát procent českého bankovního trhu je státní, ale majitelem není Česko. A cizí státy, tedy jejich daňoví poplatníci, mohou chtít dostat zpět své peníze, které do matek českých bank nalili. Proto jim může přikázat, aby své zlaté české vejce prodaly.
Víte, kdo by mohl z Česka odejít?
Nemyslím, že by to udělaly velké banky. Spíše ty menší, které tady mají méně poboček. Těžko někdo bude zavírat banku, která má pět tisíc poboček, nicméně míra angažovanosti v ekonomice může i u velkých bank zásadně klesnout.
Vraťme se k vám. Existuje ještě jiná varianta, než že budete investovat do podniků? Samozřejmě. Přemýšlím také o poradenství nebo o návratu k bankovnictví na jiné úrovni.
Proč vás vlastně tolik láká zrovna zachraňování firem?
Vždycky jsem měl obavy z toho, že až přijde nějaký šéf miliardové firmy, kterému jsme radili jak zlepšit podnikání, tak se zeptá: "Já mám za sebou vybudování této a této firmy. A co máš za sebou ty, když mi radíš?" Teď přišel čas na to zjistit, jaké to v podnikání doopravdy je.
