ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Česko je v EU dvacet let. Členství přineslo vyšší životní úroveň, říká analýza

  • 97
V roce 2004, kdy Česká republika do Evropské unie vstupovala, měla HDP v paritě kupní síly na obyvatele odpovídající osmdesáti procentům evropského průměru. Loni už dosáhla na 91 procent. Životní úroveň v tuzemsku se tak během posledních dvou desetiletí úrovni západní Evropy přiblížila, vyplývá z analýzy České spořitelny.

Česká republika v životní úrovni předehnala země, jako je Řecko, Portugalsko nebo Španělsko. Některé země však dokázaly růst rychleji. Polsko, které stejně jako Česká republika vstoupilo do Evropské unie v roce 2004, se dostalo z padesáti procent na osmdesát, a Litva, která taktéž vstoupila do EU v květnu 2004, z 43 procent na devadesát procent průměru EU.

„Z hlediska HDP na hlavu jsme dosáhli našeho vrcholu v roce 2021 s úrovní 93 procent průměru Evropské unie. Doufejme, že se v relativně nedaleké budoucnosti dočkáme toho, že tento vrchol bude překonán,“ uvedl na tiskové konferenci analytik České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

Česko za 20 let členství v EU šestkrát splnilo ekonomické podmínky pro euro

Reálný hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v ČR od vstupu do Evropské unie vzrostl o 40 procent z 249 000 korun v roce 2004 na 675 000 korun v roce 2023. Spotřeba domácností stoupla v tomto období ze 150 000 na 302 000 korun, uvádí analýza.

Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se podle analýzy zemi ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by byl o pětinu nižší, o 130 000 Kč. Spotřeba domácností by se snížila o třetinu, tedy o 100 000 korun.

„Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji,“ uvádí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Česko získalo z rozpočtu EU přes bilion korun

Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. V případě Česka platí, že země z rozpočtu EU více dostává, než do něj přispívá.

Česko má díky rozpočtu EU každý rok k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny českých ministerstev. Od momentu vstupu do EU Česká republika již získala přes bilion korun, což ročně v průměru činí více než 1,2 procenta HDP.

„Dvě třetiny těchto peněz se využily pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu směřuje na společnou zemědělskou politiky a zbytek tvoří peníze na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace,“ popsal Zahradník.

Výhody členství Česka v EU převažují nad negativy, říkají zaměstnavatelé

Analytici hovořili také o nízké nezaměstnanosti, kterou si drží Česká republika dlouhodobě. Její míra se od vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod tři procenta. Nízká nezaměstnanost přispívá k výkonu celé ekonomiky a šetří veřejné prostředky spojené s výdaji na podporu v nezaměstnanosti. Na druhé straně je brzdou dalšího růstu a vyvolává tlak na růst mezd, který, pokud je silnější než tempo růstu produktivity práce, vede k oslabení ekonomické konkurenceschopnosti, míní analytici.

Vstupem do EU se v Česku téměř o polovinu snížila míra chudoby, a to z dvaceti na úroveň okolo jedenácti procent, týká se tak asi 750 000 lidí. K tomuto pozitivnímu vývoji přispělo čerpání evropských fondů, zejména na projekty zaměřené na koordinaci práce v sociálně vyloučených lokalitách, podpoře sociálního podnikání a zvyšování kapacity služeb a sociální práce, uvádí analýza.