V zemích na východ od českých hranic utratí obyvatelé méně než 40 procent.
Vyplývá to z průzkumu agentury ACNielsen, která sledovala nákupní zvyky ve střední Evropě, zejména ve větších městech.
"Česká republika má nejhustší síť hypermarketů ve střední Evropě, na milion obyvatel má 16 hypermarketů, Maďarsko jen osm a Polsko pět," říká Dana Slámová, spoluautorka průzkumu.
Možná i proto už se Češi nezdržují s nákupem v menších speciálních prodejnách a vše pořídí na jednom místě. Jen pětina Čechů chodí nakupovat ke svým řezníkům a zelinářům, v Polsku je to ještě každý druhý.
S tím, jak přibývá hypermarketů, obliba tradičních menších obchodů klesá. I na ty pomalu útočí zejména diskonty. "Více než polovina českých zákazníků nákupy v diskontních prodejnách odmítá, ale to může být i proto, že je jich zatím jen kolem 300," uvádí Slámová.
Kde je moje pivo a káva?
Podle průzkumu Češi nakupují ve velkých obchodech hlavně proto, že jsou snadno dostupné, mají přijatelné ceny a velký výběr. Na nabídce některého zboží dokonce záleží, jestli zákazník zůstane, nebo odejde.
"Když nenajde v obchodě svou značku piva, je třetina lidí ochotna odejít," říká Slámová. Podobně jsou lidé citliví na svou oblíbenou kávu nebo šampon. Většina lidí však stejně rezignuje a koupí, co se nabízí v regálu.
České zákazníky naopak příliš nezajímají věrnostní karty, kvalitní instantní jídla, ale ani čistota prodejny. Na českém trhu je nyní 162 hypermarketů (dnes se otevírá další Carrefour v Praze) a více než 200 supermarketů.
A tržby obchodníků rostou. Podle odhadů společnosti Incoma Research se vloni zvedly o desetinu na 222 miliard korun.
