"Podle osetých ploch jsme už druhým rokem největší pěstitelé na světě," potvrzuje Zdeněk Kosek ze sdružení Český mák.
Statistiky ministerstva zemědělství potvrzují velký nárůst ploch, na kterých se mák pěstuje. Jedním z důvodů je i rostoucí velkoobchodní cena makových semínek, která přesahuje i třicet korun za kilogram.
Ještě v devadesátých letech se u nás pěstoval mák na necelých deseti tisících hektarech, letos je oseta už sedmkrát větší plocha.
"Pěstovat ho umíme, navíc tu jsou pro něj příznivé podmínky," vysvětlil předseda agrární komory Jan Veleba. Zemědělci na něj nedostávají dotace, přesto je pro ně jednou z nejvýnosnějších plodin.
"Je to ale také dost riskantní rostlina náchylná na počasí," upozornil Kosek. Ukazují to i čísla o výnosech na hektar, která se meziročně liší i o polovinu. Na pěstování máku se vrhají i zemědělci na Hané, kteří přišli uzavřením cukrovarů Eastern Sugar o odbyt pro řepu.
"Část polí, kde jsme měli cukrovku, jsme oseli mákem. I když kvůli suchu jsme velkou část zaorali, je moc choulostivý," říká Josef Uchytil, vedoucí rostlinné výroby Agrodružstva Morkovice.
Česko je dlouho evropskou velmocí v pěstování máku, na špici světového žebříčku je nově kvůli poklesu produkce v Turecku. To doplatilo na pokles poptávky po morfinu, který se z máku extrahuje.
"Hodně rozvoji pěstování ze začátku pomohl farmaceutický průmysl, teď se pěstuje téměř veškerý mák na semeno do potravin," dodal Kosek. Část sklizně – makovice – vykupuje i farmaceutická Zentiva.
Většina semínek však jde na export. Češi přitom patří společně s dalšími slovanskými národy mezi největší jedlíky máku na světě, v průměru každý sní 30 deka ročně. Snížit jeho spotřebu může nahrazení makových semínek na houskách sezamovými kvůli vyšším cenám máku. Chutě Čechů jsou však konzervativní.
"Pečivo s mákem se prodává mnohonásobně víc," říká pekař Karel Endler. Podle Koska se pěstuje mák na větší ploše než v Afghánistánu.
"Jsou to jen odhady, jejich oficiální čísla nikde nejsou. Navíc tam jde o jiný druh máku, pěstovaný na výrobu opia," vysvětlil.
Podle odhadů OSN se v Afghánistánu zabývá pěstováním máku na opium dva miliony lidí na 160 tisících hektarech. Případy, kdy se někdo snaží z makovic vyrobit drogy, se objevují i u nás. Ve středu například poslal soud do vězení muže, který vyrobil z usušených výtažků z makovic opium. Jeho známý po jeho použití zemřel.
"S protidrogovou centrálou probíhají pravidelné kontroly, nicméně na nařezané makovice občas narážíme," připouští Kosek. Kvůli tomu je i v některých zemích pěstování máku zakázáno. V Česku se však pěstují odrůdy s nízkým obsahem morfinu. V tobolkách je ho desetinásobně méně než v máku pěstovaném na výrobu opia.
