Jak teplárny stanovují ceny tepla, by podle návrhu nového zákona o cenách mělo od ledna hlídat ministerstvo financí místo Energetického regulačního úřadu.
"Podle mého názoru průměrná cena za teplo stoupla více, než teplárnám zdražily vstupy," říká ředitel cenového odboru ministerstva financí Pavel Maštálka.
Na přesunu se již dohodli ministr průmyslu Martin Říman s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. U Římana, pod kterého Energetický regulační úřad spadá, si stěžovali poslanci na nedostatečné kontroly nákladů tepláren. Podle poslanců jsou tak ceny tepla často zbytečně přemrštěné.
"Přesun kompetencí navrhuje novela zákona o cenách, která by měla být platná od ledna," uvedl Maštálka. Zákon, který řeší i konečné ceny zájezdů, má projednat vláda v srpnu.
"Energetický úřad neměl možnost ceny příliš zkoumat, zabývají se spíše technickými záležitostmi. Nejsou to účtaři," uvedl k tomu mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský. Podle něj se díky převodu pod finance kontrola posílí.
| Kolik stojí teplo | ||
| Město | Cena za GJ* | Účet za byt** |
| České Budějovice | 352–412,5 | 11 968–14 025 |
| Most | 458 | 15 572 |
| Brno | 571–661 | 19 414–22 474 |
| Hradec Králové | 222–340 | 7 548–11 560 |
| Liberec | 593 | 20 162 |
| Karlovy Vary | 237–486 | 8 058–16 524 |
| Plzeň | 235–346 | 7 990–11 764 |
| Pardubice | 285–343 | 9 690–11 662 |
| Jihlava | 503–515 | 17 102–17 510 |
| Zlín | 474–485 | 16 116–16 490 |
| Olomouc | 191–486 | 6 494–16 524 |
| Ostrava | 283–453 | 9 622–15 402 |
| Praha | 297–673 | 10 098–22 882 |
|
*Ceny včetně DPH za gigajoul, sekundární rozvod, ceny se liší ve městě podle místa odběru. |
||
| ** Byt o velikosti 68 m2 s průměrnou roční spotřebou 0,5 gigajoulu na m2. U nezateplených bytů může roční spotřeba vzrůst na 0,7 gigajoulu na m2. | ||
| Pozn: Ceny v korunách | ||
| Pramen: ERÚ, výpočty MF DNES | ||
Podle čerstvé zprávy poslanců z kontrolního výboru Sněmovny kvůli slabé kontrole platí Češi za vytápění a teplou vodu více, než by měli. Ceny tepla se liší až čtyřnásobně, do struktury a nákladů nikdo pořádně nevidí.
"Protože kontrolní mechanismy v teplárenství prakticky nefungují a množí se podezření na nelegální praktiky, nelze vyloučit, že teplo je v některých oblastech nelegálně předražováno až o desítky procent," uvedl předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček. Energetický regulační úřad se ke kritice nechtěl vyjadřovat, protože ještě nemá oficiální zprávu výboru.
"V případech, kdy jsme zaznamenali výrazné zdražení, úřad okamžitě prověřil dodavatele. V mnoha případech došlo okamžitě k nápravě a snížení cen pro rok 2008, ojediněle jsme zahájili kontrolu cen," uvedla mluvčí úřadu Jarmila Lehnerová.
Teplárny nařčení z předražování a manipulace s cenami odmítají. "Kontroly probíhají důsledně a konkrétně. Nejvíce jsou pod kontrolou ceny největších dodavatelů tepla v krajských městech. V případě zjištěných nedostatků dochází k zákonným sankcím a nápravě," říká mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Podle něj nejsou žádné jiné ceny tak regulované.
Podle poslanců je to naopak. "Kdyby kontrolní systém fungoval tak, jak má, bylo by to bez problémů," říká poslanec za Liberecký kraj Libor Ježek (ODS). Ten zná dobře situaci ze severu Čech, kde lidé nespokojení s cenou tepla založili občanské sdružení.
Lidé v Liberci a Jablonci platí jedny z nejvyšších částek v republice, i když například v Liberci třetina tepla vzniká jako "odpad" ze spalovny. Na první pohled je přitom vše v pořádku – úřad prozkoumá náklady, které teplárna ukáže, a podle toho schválí cenu.
Problém spočívá v tom, že už nezkoumá oprávněnost nákladů. A tak teplárna odebírá některé "služby" od firem, které patří jejímu vlastníkovi nebo jsou na ně napojeny. Tyto služby pak připočítá k nákladům a zaplatí je zákazník. "Například to jsou pronájmy zařízení, právní a účetní služby nebo nákup paliv," vypočítává Ježek.
Teplárna tak může končit ve ztrátě nebo na nule, její majitelé však ve skutečnosti vydělali na teplu jinde. Například liberecká teplárna platí desítky milionů korun ročně za pronájem potrubí městu a také svému vlastníkovi. Mazut na topení nenakupuje přímo od rafinerií, ale přes zprostředkovatele.
"Pokoušeli jsme se získat mazut přímo z rafinerií, ale vyšlo to dráž než přes prostředníka," odmítá oprávněnost námitek Václav Hrach, jednatel MVV Energie, pod kterou liberecká teplárna spadá.
Podle mluvčího Teplárenského sdružení Kaufmanna se v Česku průměrná cena pro koncové spotřebitele pohybuje kolem 453 korun za jeden gigajoule. Rozdíly v cenách dělají skoro čtyřnásobek: od 250 korun až po 900 korun. "Vážený průměr 453 korun je blíž spodní hranici, což ukazuje, že zdrojů s nižší cenou je většina," dodal.
Kolik konečný spotřebitel zaplatí, záleží především na klimatických podmínkách a zateplení. "Přesná statistika neexistuje. Průměrná roční spotřeba se dnes pohybuje kolem 0,5 gigajoulu na metr čtvereční bytu. U nezatepleného domu může překročit i 0,7 gigajoulu na metr čtvereční," odhaduje Kaufmann.
Kvůli místy drahému teplu se první panelové domy od centrálního vytápění již odpojily a zřídily si vlastní kotelnu. Teplárnám navíc klesá odbyt. Kvůli mírným zimám i čím dál většímu počtu zateplených bytů. "Počítáme s tím, že ročně výroba tepla klesne o jedno až dvě procenta," dodal Václav Hrach z MVV Energie.
