Jak se budou hýbat ceny v příštím roce, zatím není jasné, ale všichni musí počítat se změnami plynoucími z nových sazeb daně z přidané hodnoty. Ta od Nového roku klesne u potravin o tři procentní body na 12 procent a u nápojů se zvýší o šest procentních bodů na 21 procent. Co podraží určitě, bude čepované pivo, které nyní bylo v 10procentní sazbě a nově bude zařazené do 21 procent. Jenom změnou daně se tak jeho cena zvýší o 11 procent.
Obchodníci v prosinci uvedli, že jim potravináři oznámili nutné zvyšování cen kvůli rostoucím nákladům na energie, a tedy že pokles cen zákazníci vůbec nepocítí, respektive i přes snížení daně výrobky reálně o několik procent podraží. Nakonec však tyto informace odvolali, mnohé maloobchodní řetězce oznámily snižování cen už v prosinci.
Štědrovečerní tabule letos vyjde na 1 589 korun. Prodraží ji tradiční salát |
Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové bude vývoj záležet hlavně na cenách elektřiny. „Zejména bude významné zvýšení distribučního poplatku, který ale vláda hodlá kompenzovat pro energeticky náročné obory v kategorii vysokého a velmi vysokého napětí. Druhou zásadní otázkou je nízká nezaměstnanost v ČR a z toho vyplývající zvýšené náklady na mzdy konkrétních zaměstnanců. V regionech, kde je velmi nízká nezaměstnanost a paradoxně vznikají další nové provozy, musí potravináři přidat na mzdách, aby stávající zaměstnance udrželi,“ vysvětlila MF DNES mluvčí komory.
Některé obory se však už nechaly slyšet, že zvyšovat ceny nebudou, jde například o pekaře. Ti sice pracují v energeticky náročném oboru, ale často topí nikoliv elektřinou, ale plynem. Podle Kavanové se zvýšení cen očekává v druhé polovině roku. „Do ceny pečiva se v druhé polovině roku jistě propíše navýšení odvodů za zaměstnance, kteří v současné době využívají DPP a DPČ. Očekáváme, že ceny vstupních surovin a ceny zemního plynu zůstanou v příštím roce stabilní,“ dodala. Zaměstnanci také podle ní budou tlačit na růst mezd.
Lidl jde do přesilovky. Od ledna sníží ceny vybraných potravin dvojnásobně |
Většina producentů upozorňuje, že na ceny komodit mají čeští výrobci pramalý vliv, určují je globální nebo alespoň evropské trhy. A dále nikdy není jisté, jak přesně se promítne cena od farmářů a zpracovatelů přímo do koncové ceny pro zákazníky. Například u zeleniny je ČR soběstačná zhruba z jedné třetiny, tedy ceny jsou prakticky pouze v režii zahraničních dodavatelů a obchodníků.
Pěstitelé brambor už dříve uvedli, že kvůli nedostatku brambor v celé Evropě očekávají v příštím roce nárůst cen, zejména v měsících, kdy na trhu už české brambory nejsou. Podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se brambory letos v prosinci prodávaly za 24,61 Kč za kilogram, meziročně tak podražily o 23,4 procenta.
Dodavatelé si chtějí udržet vysoké zisky, odmítá Stanjura růst cen potravin |
Pro zemědělce také bude důležité, jak se pohnou ceny mléka, které byly podle statistiků i přes inflaci ve třetím kvartále meziročně o 12,3 procenta nižší, průměrně se tak litr od farmářů prodával za 10,12 Kč. To se odrazilo i na cenách v obchodech, které podle ČSÚ prodávaly v listopadu v průměru litr plnotučného mléka za 20,11 Kč, meziročně šlo o snížení skoro o 15 procent. V loňském roce zaznamenal trh podle mlékařů extrémní otřes, spotřeba mléčných produktů se snížila o 16 kg na hlavu na 246,9 kg.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala to bylo dané tím, že při covidu naopak spotřeba mléčných produktů extrémně rostla. Nyní se ale podle něj ceny mléka vracejí na úroveň před čtyřmi lety. „Ale ty náklady už jsou jinde,“ dodal. Potravináři očekávají, že cena mléčných výrobků nebude v příštím roce klesat. „Spíše se udrží na současných cenách. Současně předpokládáme další snižování inflace, které podpoří koupěschopnost našeho obyvatelstva,“ uzavřela Kavanová.
