Solární panely přitom podle odhadů zlevnily za poslední rok asi o třicet procent. "To znamená, že při pětiprocentním snížení výkupní ceny zde vzniká nepřiměřený zisk 25 procent," vypočítává Fiřt.
Pokud by žádnou změnu poslanci nepřijali, budou lidé podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) platit na její výkup extrémní částky. Už příští rok podle propočtů ERÚ zaplatí majitel rodinného domu, který elektřinou topí a ohřívá vodu, na podporu ekologické elektřiny 7 460 Kč ročně. A továrnu, která loni přispívala asi půldruhým milionem korun, bude zelená energie stát desetinásobek – 15,3 milionu korun.
To vše za předpokladu, že energetici letos k síti připojí naplánovaný počet fotovoltaických panelů, jež budou s těmi stávajícími schopny vyrobit ve špičce asi 2 000 megawattů elektřiny. "To je kapacita jaderné elektrárny Temelín," srovnává předseda ERÚ Josef Fiřt.
Poslanci budou posuzovat dva návrhy na regulaci. Vládní, který počítá s možností snížit výkupní cenu prakticky bez omezení tak, aby se návratnost investice do elektrárny vrátila nad úroveň jedenácti let.
Hospodářský výbor Sněmovny pak přišel s pozměňovacím návrhem nastavit nanejvýš pětadvacetiprocentní roční snížení. Dopady obou návrhů se výrazně liší: pokud nakonec projde ten mírnější, zaplatí lidé při předpokládaném čtyřtisícovém výkonu elektráren na ekopoplatcích v následujících dvaceti letech o 89 miliard víc než při vládním návrhu.
Ať už projde kterákoliv změna, nijak to neovlivní výhodnost už fungujících elektráren. Výkupní cenu totiž stát garantuje dvacet let. To znamená, že elektrárny uvedené do provozu letos budou dostávat štědrou podporu až do roku 2030.
| Černá budoucnost | |||
| Nárůst ročního příspěvku na obnovitelné zdroje | |||
| 2009 | 2010 | 2011 | |
| Malá domácnost | 130 Kč | 415 Kč | 1275 Kč |
| Malá firma | 2080 Kč | 6640 Kč | 20400 Kč |
| Továrna | 1,56 | 4,90 | 15,3 |
| * Při nárůstu výkonu elektráren na 2020 MW ** v milionech Kč |
|||
Sami výrobci jsou dle očekávání spíše pro poslanecký návrh. "Ten vládní má obrovskou nevýhodu v absolutní nejistotě. Banky pak nebudou ochotny investice za takových okolností financovat," vysvětlil Daniel Kunz, šéf největšího tuzemského stavitele solárních elektráren Energy21.
Přestřelené jsou podle něj i předpovědi dopadu ekologických příspěvků na příští rok. Podle zprávy, kterou ERÚ předložil poslancům, a MF DNES ji má k dispozici, může ekologická elektřina zvýšit inflaci, zkomplikovat hospodaření firem a zvýšit počet lidí žijících v chudobě.
Regulační úřad by proto výhledově chtěl jednat o výkonovém stropu solárních elektráren. V obavě z "českého vývoje" jej zavedlo například Slovensko, které udělilo licenci na provozování jen určitého množství solárních parků. Vyžaduje to však další změnu zákona.
