Díky výjimce by lidé mohli strávit v práci i víc než 48 hodin, pokud o to zaměstnavatel požádá a zaměstnanec s tím souhlasí. Výjimky se ale začaly rozmáhat i do dalších států, a Evropská unie se proto rozhodla s praktikami výjimek skoncovat a připravuje nová pravidla.
Británie loví nové členy
Británie se snaží získat na svou stranu nové členy. Podle listu Financial Times se jí už podpořilo dostat Polsko, které se omezení pracovní doby obává.
"Mezi Polskem a Británií je mnoho společného. Polsko podporuje britskou pozici vůči výjimce," řekl listu náměstek polského ministra práce Piotr Kulpa.
Británie výjimku nejspíš prosadí
Před květnovým rozšířením unie o deset nových zemí měla Británie v EU dost podpory, aby shromáždila proti návrhům Bruselu na odstranění výjimky blokovací minoritu. I po rozšíření se jí to s polskou podporou nejspíš podaří.
Loni Británie vytvořila tichou alianci s Německem. Právě toto spojení je podle listu klíčem k úspěchu Británie i nyní. Němečtí vládní činitelé ve středu naznačili, že Berlín britský postoj podpoří.
Británie je za delší pracovní dobu odhodlána bojovat. Podle britské vlády si totiž země může udržet vysoký ekonomický růst jen v případě, že zachová pružný trh práce.
Británii podporují Dánsko a Irsko. Londýn nyní zřejmě zaměří diplomatické úsilí na další nové členy EU ze střední a východní Evropy, tedy i na Česko, domnívá se list.
V Česku se doba nesčítá. Zatím
Nová pravidla pro pracovní dobu v EU by se dotkla také České republiky. I český zákoník práce povoluje odpracovat nejvýš 48 hodin týdně v podobě 40 hodin pracovní doby a osmi hodin přesčasů.
V Česku se však dosud všechny pracovní poměry posuzují samostatně, zatímco Evropská komise chce, aby se pracovní čas v jednotlivých zaměstnáních sčítal.
