V módě jsou takové speciality jako placení stravného, vzdělání pro rodinné příslušníky či rozličné akciové programy.
Různé kompenzace jsou podrobně rozepsány třeba u Michaela Garina, nejvyššího šéfa společnosti CME, která v Česku vlastní televizi Nova. V loňském roce mu firma zaplatila životní a zdravotní pojištění v hodnotě 23 tisíc dolarů (přes 370 tisíc korun), výdaje za cestování ve výši 126 tisíc dolarů (zhruba dva miliony korun) a 25 tisíc dolarů (asi 400 tisíc korun) jako příspěvek na stravování.
Klíčoví zaměstnanci, zejména ti, kteří často střídají své působiště, se nemusí ani starat o to, kolik v různých zemích zaplatí na daních.
"Daňová kompenzace funguje tak, že daná osoba má svou garantovanou čistou mzdu a v podstatě se nemusí zajímat o daňové zatížení v daném státě," vysvětluje daňová poradkyně advokátní kanceláře Peterka & Partners Jaroslava Fojtíková.
Taková výhoda však přináší spíše zpříjemnění praktického života, významnější přilepšení je třeba hledat za jinými benefity. Často využívanou motivací bývají nejrůznější opční a akciové programy.
Kromě polostátního energetického giganta ČEZ je svým lidem nabízí například společnost NWR, která vlastní těžební firmu OKD, Česká spořitelna či Zentiva.
Jak funguje motivace akciemi v praxi? Například šéf NWR Miklos Salamon má ve smlouvě zaručen roční plat a náhrady ve výši zhruba 10 milionů korun. Výrazně více mu však vynesou právě akcie. Až letos v září oslaví rok ve své funkci, dostane od firmy 0,1 procenta jejích cenných papírů v hodnotě 99 milionů korun. Stejná porce na něj čeká v každém dalším roce až do listopadu 2011, kdy jeho funkční období skončí.
Podobně motivovaný je i ředitel OKD Klaus-Dieter Beck. Jeho roční plat mírně překračuje 12 milionů, na bonusech dostal dalších osm. V září se však může těšit na akcie NWR v hodnotě 94 milionů korun. Podobná odměna ho čeká v dalších letech jeho tříletého kontaktu a také v případě, že dojde k prodloužení smlouvy na další dva roky.
Pokud však bude kontrakt dále prodlužovat, narazí na strop. V budoucnu bude totiž moci dostat dohromady nanejvýš 1,25 milionu akcií. Smutnit nemusí, při jejich současné hodnotě představují jmění téměř půl miliardy korun.
Obvyklejší než přímé odměňování akciemi jsou u českých firem opční programy, v nichž firma nabídne vybraným zaměstnancům možnost v budoucnu nakoupit její akcie za cenu ukotvenou k určitému datu. Jejich výhodnost může být v některých případech problematická.
Pokud kurz cenných papírů stoupá, jde o skvělou nabídku, na které se dá hodně vydělat. Třeba šéf společnosti ČEZ Martin Roman doposud získal z akcií 126 milionů hrubého a další cenné papíry v hodnotě 590 milionů korun stále vlastní.
Naopak pro střední management Zentivy zatím vyhlídka na zbohatnutí prostřednictvím akciových opcí příliš nadějně nevypadá. V loňském roce firma rozšířila program i mimo své klíčové lidi právě na členy středního managementu a udělila opce na nákup 350 tisíc akcií společnosti.
Háček je však v tom, že zatímco cena opce je 1 417 korun (stanovena podle kurzu akcií v době udělení opcí), akcie firmy se dnes obchodují za zhruba 930 korun. Soudit výhodnost této investice je však zatím předčasné, rozhodné datum pro přiznání opcí nastane až v polovině roku 2010.
Při pohledu na vývoj cen akcií nemá příliš důvodů k radosti ani představenstvo Zentivy, které má v držení téměř 1,7 milionu cenných papírů. Ještě na podzim převyšovala hodnota tohoto balíku dvě miliardy korun, podle současného kurzu je to zhruba o 400 milionů méně.
"Poptávka po opčních programech klesá, spousta manažerů už asi i v duchu prosí: Hlavně ať už nedostávám žádné akcie," říká Lucie Teislerová, která šéfuje agentuře Anderson Willinger. Ta má na starosti právě vyhledávání klíčových manažerů pro firmy.
Podle Teislerové je základem úspěšného motivačního systému nízký základní plat a k němu nikde nekončící variabilní odměna.
"Výše platu ale nemusí být rozhodujícím faktorem. Někteří lidé jsou raději, když se mohou zúčastnit nového projektu či rozjet byznys v nové zemi, klidně i za stejné peníze," dodává.
Na lákavé výkonnostní bonusy vsázejí i v Generali PPF Holdingu. Jeho šéf Ladislav Bartoníček říká, že v závislosti na pozici a podávaném výkonu se pohybují až do sta procent ročního fixního platu.
"Dlouhodobou motivaci v řádu let teď pro celý holding nastavujeme. Zvažujeme určitou obdobu opčního programu nebo manažerské kapitálové pojištění. To je vázáno na délku zaměstnání manažera ve firmě. Pokud vydrží například pět let ve funkci, dostane po uplynutí této doby například více než roční plat navíc," uvedl Bartoníček.
Otázkou je, jak moc se o odměnách pro konkrétní manažery dozvědí v Česku akcionáři a veřejnost. Tuzemská legislativa firmám umožňuje zveřejňovat souhrnné údaje za celé vedení a firmy toho využívají.
"Myslím, že v USA nebo v Británii lze zveřejňovat vše, u nás ta doba ještě nenastala a společnost na to není připravená," zamýšlí se ekonom David Marek.
