Ředitel firmy Bohemia Sekt Ondřej Beránek

Ředitel firmy Bohemia Sekt Ondřej Beránek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Zažíváme boom prosecca, říká šéf Bohemia Sektu. Roste zájem i o nealko

  • 24
Největší tuzemský výrobce vín Bohemia Sekt čeká po loňských rekordech průměrný rok. Objem sklizených hroznů klesne o čtvrtinu. Češi stále mají raději sladké sekty a v tom se liší od konzumentů na Západě. Velký boom zažívá italské prosecco a také nealkoholické sekty.

Loňský rok byl pro největšího producenta tichého a šumivého vína nejlepší v historii. Firma, kam spadají kromě výroby sektu značky Bohemia Sekt také vinařství Chateau Bzenec, Habánské sklepy, Víno Mikulov nebo vinařství Pavlov, prodala 29,5 milionu lahví, tedy meziročně o tři procenta víc.

O 12 procent na 18 milionů lahví rostla kategorie sektů a šumivých vín, ale tichá vína poklesla o 6 procent na 11 milionů. Vliv na to měl nedostatek hroznů ze sklizní v předchozích dvou letech i ukončení vín v nápojových kartonech. To souviselo se změnou obchodní strategie, zájem o krabicová vína totiž dlouhodobě klesal.

Rekordní rok se tak letos opakovat nebude. Sklizeň bude slabší asi o čtvrtinu a dolů půjdou i prodeje kvůli předzásobení na konci loňského roku.

Prodej šumivých vín a sektů, který je podle firmy barometrem dobré nálady, ale zatím žádnou krizi na obzoru nemaluje. Podle ředitele Bohemia Sektu se daří v několika kategoriích. Sekty rostou zhruba o 5 procent ročně a už loni se výrazně dařilo prémiovému segmentu, reprezentovanému například značkou Bohemia Sekt Prestige. Prodalo se jí 300 tisíc lahví, tedy meziročně o pětinu víc. Nárůst dražšího vína pokračuje i letos, přestože pomalejším tempem. Větší oblibě se těší také nealkoholickým sektům, kterých se ročně prodá kolem 600 tisíc lahví.

Vzestup prosecca

Skutečný boom v Česku zažívá prosecco, tedy šumivé víno, vyráběné v oblasti severní Itálie. Bohemia Sekt se na této vlně zájmu veze díky distribuci značky Mionetto, která je jednou ze světově nejprodávanějších. 

„Mionetto skutečně zažívá v celé České republice boom, této značky se v ČR prodávají statisíce lahví,“ uvedl ředitel firmy Bohemia Sekt Ondřej Beránek. Meziročně roste v tuzemsku tato kategorie severoitalského šumivého a perlivého vína o 30 až 40 procent, podle některých zdrojů ještě víc. Rychleji roste jemně perlivé frizzante.

„Česká republika je pro prodej prosecca skutečně celosvětově významným trhem, byli jsme dokonce globálně šestým největším trhem. Boom prosecca je enormní,“ řekl ředitel Bohemia Sektu.

Boom prosecca potvrzuje analytická společnost Nielsen. Za poslední rok do října se tohoto vína v tuzemských supermarketech a hypermarketech prodalo o 60 procent více než rok předtím. Dařilo se ale celému segmentu sektů, šumivých a perlivých vín. Spotřeba vzrostla o pětinu a podobným tempem narostl obrat. Velkou roli v tom hraje právě prosecco, které tvoří přibližně čtvrtinu z celkové spotřeby.

Letos do portfolia, které zahrnuje distribuci zahraničních značek, přibyla španělská značka Fleixenet, známá jako největší výrobce šumivého vína „cava“. Ta Bohemia Sektu v posledních letech konkurovala, teď si však značky musejí vypomáhat.

Spotřeba sektů v tuzemsku roste zhruba o pět procent ročně, stále jsou však ve srovnání z jinými zeměmi spíše okrajovou záležitostí. Zatímco Němci vypijí 5 lahví sektů a šumivých nápojů ročně, Češi zkonzumují zhruba dvě.

V prosinci Bohemia Sekt prodá 30 procent roční produkce. A podle Beránka v podstatě všechno míří do slevových akcí.

V příštím roce chystá firma dokončit jednu z největších investic v historii, jejíž součástí je výstavba nové lisovny hroznů ve vinařství Víno Mikulov. Ta by měla zajistit podniku nezávislost na konkurenci, u níž si část hroznů podnik dnes nechává zpracovat.

Podle šéfa Bohemia Sektu je na Moravě enormní problém se suchem, firma proto investuje do kapkových závlah. Letos za dva miliony vybudovala závlahy v katastru Sedlec u Mikulova, na příští rok je plánována významná investice do Bzence a okolí.

„Část vinic máme historicky pod závlahou, ale problém se suchem se v plné nahotě ukazuje až v posledních letech. Na povrchu problém není, ale je vidět úbytek podzemních vod,“ řekl Beránek.