Barta začínal jako obchodník s doménami (webovými adresami) a na jejich návštěvnosti vydělával miliony korun. Stal se jedním z generace tuzemských internetových milionářů. Kromě internetových projektů, jako je ePojisteni.cz či bulvární Extra.cz, ho v poslední době chytlo za srdce, jak sám říká, něco jiného, navíc mimo web – sběr a prodej kamenů a minerálů.
"Když jsem se před dvěma lety potkal s Jaromírem Havlem a Marianem Gajdou, kteří už tehdy měli obchod s kameny na Ruzyni, nějak mě to chytlo za srdce. Vzpomněl jsem si, že když jsem byl malý, tak jsem sbíral kamínky. Tak jsme si řekli, že spolu něco uděláme. Původně jsme chtěli menší luxusní obchod, ale nějak se to zvrtlo," popisuje Barta.
Místo malého obchodu před několika dny otevřeli projekt za zhruba 100 milionů korun. V budově naproti Masarykovu nádraží v centru Prahy vznikl třípatrový komplex s plochou 1 300 m2, údajně největší podnik svého druhu ve střední Evropě.
Ve sbírce má i úlomek Měsíce
"Spojujeme zde tři věci – čistě výstavní patro, dále řekněme populárně naučnou část, na té ještě pracujeme, velkou prodejní část a pak VIP oddělení, kde budou drahé investiční věci," přibližuje Marian Gajda, jeden ze společníků, který se kamenům věnuje řadu let.
Právě on a další obchodník s kameny Jaromír Havel dodali páteř prezentované sbírky. Barta poskytl peníze na dokup dalšího zboží a na náklady spojené s novou prodejnou. "Moje investice byla asi 65 milionů korun, kluci do toho dali vlastní sbírky plus nějaké další komerční zásoby. Celkem jde o investici asi za 100 milionů," vypočítává Barta.
V "kamenné" firmě tak Barta drží 60 procent, jeho dva společníci pak mají každý po dvaceti procentech.
Současným hitem jejich sbírky je zapůjčený lunární meteorit, tedy úlomek Měsíce, jehož hodnota je podle sběratelů až deset milionů korun. Ten a další meteority jsou součástí placené expozice v suterénu komplexu.
"Meteority jsou dnes populární. Známý, co nám jej zapůjčil, byl první na světě, kdo s nimi začal obchodovat. Vlastně vytvořil značku. Za posledních pět let se obchod s nimi rozjel a jejich cena se až patnáctkrát zvýšila. Před dvaceti lety o nich nikdo nevěděl," upozorňuje Gajda.
Řada kusů přitom pochází z "divokých" oblastí – třeba z Afghánistánu či Pákistánu, kam sběratelé často jezdí vyjednávat osobně. "Není to žádná sranda. Trmácet se na oslíku do afghánských hor má svoje kouzlo, ale začal jsem se trochu bát. I proto otvíráme tento obchod. Je to přece jen pohodlnější," zamýšlí se Gajda.
Na projektu vyděláme, věří Barta a společníci
Přípravy projektu se přitom podle Barty neobešly bez problémů. Otvírat totiž měli už začátkem roku, ale nakonec museli start posunout na listopad. "Byl to docela průšvih, u spousty dodavatelů jsme měli zaplaceno třeba třetinu, zbytek jsme měli doplácet z tržeb. Vzhledem k tomu, že žádné tržby nebyly, jsem to musel doplatit ze svého," vzpomíná Barta.
Všichni tři věří, že na projektu vydělají. "Máme srovnání s podnikáním na Ruzyni. Tržby bychom chtěli zvýšit ze dvou na šest milionů korun měsíčně. Je zde velký potenciál turistů, ale také Čechů, které chceme k minerálům nalákat," říká Barta.
Kromě komerčních kamenů, jak označují levnější dekorativní kousky, se chtějí postupně zaměřit také na drahé investiční kusy. Zde se způsob prodeje bude podobat privátnímu bankovnictví. V tomto segmentu si Barta a spol. slibují jeden velký obchod měsíčně.
Názory investorů na minerály se však různí. "Oproti zlatu zde může být problém s likviditou. Minerály jsou jistě zajímavý obor, jsou to krásné věci. Ale z mého pohledu nejsou vhodné na klasické investování," myslí si Jan Douda, investor do drahých kovů ze společnosti MPM Invest.
