Státní mincovna oznámila, že náklady tento fiskální rok vzrostou na 1,23 centu za jednocentovou "penny" a na 5,73 za pěticentový "nickel".
Samotná cena surovin je v případě nickelu něco nad pět centů, u penny ale zůstává těsně pod jednocentovou úrovní. Navýšení nad nominální hodnotu v sobě obsahuje i výdaje za práci, ražbu a dopravu.
"Růst cen zinku, mědi a niklu zvyšuje výrobní ceny státního oběživa," uvedla mincovna v dopise členům amerického Kongresu. Podle údajů londýnské burzy kovů je zinek letos dražší o 76 procent, měď o 68 a nikl o 42 procent než před rokem.
Znalci v tom vidí důsledek světové konjunktury, která vyvolává vyšší poptávku po surovinách, včetně barevných kovů. Hromadění mincí, jejich zpětného tavení a separace na suroviny se ale odborníci neobávají, protože by se to prý stále ještě nevyplatilo.
"Kdyby šlo o zlato, bylo by to něco jiného," poznamenal analytik Michael Helmar na webové stránce společnosti Moody's.
Státní mincovna je jednou z mála federálních institucí vytvářejících zisk.
Centrální banka (Federal Reserve), která oběživo distribuuje komerčním bankám, jí za mince platí jejich nominální cenu. Když jsou náklady pod ní, mincovna vydělává, a naopak.
Loni výrobou kovových platidel vytvořila zisk 730 milionů dolarů, letos ovšem kvůli zvýšeným nákladům očekává jeho snížení o 45 milionů.
Poměr surovin ve slitinách, z nichž se mince vyrábějí, určuje Kongres USA. Od roku 1837, kdy byly do penny z čisté mědi poprvé přidány další přísady, tak už učinil několikrát. Nyní ale kongresmani o změně receptury neuvažují, protože mincovna stále ještě vydělává na výrobě mincí s vyšší hodnotou.
